O zavedení registru smluv, tedy povinnosti státu, měst, obcí a státních firem zveřejňovat smlouvy na internetu, se v Česku mluví už několik let. V lednu poslanci projednali návrh v prvním čtení a tento týden ho budou řešit ve sněmovních výborech.

Už teď je ale jasné, že zákon před druhým čtením dozná změn.

S největší pravděpodobností totiž neprojde nařízení, aby se na internet musely dávat všechny smlouvy. "Navrhujeme, aby se stanovil limit 50 tisíc korun, od kterého se budou smlouvy uveřejňovat," říká člen předsednictva Svazu měst a obcí Pavel Vondrys.

Právě Svaz měst a obcí je největším kritikem registru. Podle něj obce nemají dostatek lidí a času, aby smlouvy na internet vkládaly.

I proto zřejmě dostanou vesnice a města do pěti tisíc obyvatel výjimku. Zákon by u nich měl začít platit až o dva roky později.

Přitom na Slovensku musí od roku 2011, kdy zákon vstoupil v platnost, i ty nejmenší obce zveřejňovat úplně všechny smlouvy. "Starostové a primátoři v Česku, kteří jsou proti registru smluv, vymýšlejí hlouposti. Většina argumentů je irelevantní. Zveřejňování smluv je na Slovensku standardem, nad kterým se vůbec nikdo nezamýšlí," řekl serveru IHNED.cz primátor slovenských Turčianských Teplic Michal Sygút.

Ten diskusi v Česku ohledně registru důkladně sleduje a často se účastní i seminářů na toto téma.

Sygút považuje za výmluvu, že by zveřejňování dokumentů zabralo tolik času. "Prvních 10 smluv trvá nahrát vždy tak 12 minut. Když se to naučíte, tak každá další už jen tři minuty. Záleží na tom, jak rychlý je internet," popisuje své zkušenosti ze Slovenska.

Chápal by akorát, že by se malým obcím odložila platnost zákona maximálně o rok. A to proto, že musí koupit scanner, jelikož někteří podnikatelé stále vypisují smlouvy tužkou. V tom případě by musely obce dokumenty skenovat a pak je do registru vkládat jako přílohu.

Za naprostý nesmysl ale považuje ústupek, že by se musely zveřejňovat jen smlouvy nad 50 tisíc. "Při tak malých rozpočtech, jaké obce mají, se nad 50 tisíc uzavřou jen tak tři smlouvy do roka. Například když se opravuje náměstí, zvonice nebo požární zbrojnice," tvrdí Sygút.

A limit 50 tisíc se nelíbí ani autorovi zákona, starostovi Semil Janu Farskému (TOP 09). "Hrozí dělení smluv na menší částky. A dále je nebezpečí, že úřad prodá třeba ojeté auto za 49 tisíc, které ale mělo ve skutečnosti hodnotu 300 tisíc. Tomu se dá zabránit jen tím, že smlouvy bude doplňovat znalecký posudek na hodnotu předmětu, což je nakonec složitější a dražší než zveřejňovat všechny smlouvy," řekl Farský serveru IHNED.cz.

Vášnivá diskuse se vede také o nařízení, že nezveřejněná smlouva by byla neplatná. Například poslanec ČSSD Jan Chvojka navrhoval, aby daná obec dostala jen pokutu, pokud smlouvu na internet nedá.

Na Slovensku se ale osvědčilo, že dokud smlouva není zveřejněná, tak není účinná. Zaplatit pokutu může být totiž výhodnější než ukázat smlouvu na webu.

Primátor Turčianských Teplic Michal Sygút ale určitý problém v neplatnosti smluv před jejich zveřejněním přece jen vidí. "Když někdo ráno přijde, že chce na náměstí prodávat rajčata a papriky, tak smlouva je účinná až od zítřka. Ten daný den ještě prodávat nesmí," upozorňuje. 

Kolik se zavedením registru smluv na Slovensku ušetřilo, ale nikdo přesně neví. "Žádná taková statistika neexistuje. Na druhou stranu ale víme, že o zveřejňování smluv je zájem. Podle průzkumu z roku 2012 si je tehdy prohlédlo přibližně 400 tisíc lidí," říká Ján Ondruš ze slovenské pobočky Transparency International.

Podle něj se díky registru odhalil například předražený pronájem aut na ministerstvu školství za více než 10 tisíc euro. 

"Díky zveřejnění smlouvy jsme zastavili také předražený nákup květin na ministerstvu školství za 9 milionů eur," dodala tehdejší slovenská premiérka Iveta Radičová, která zákon prosazovala.

Liberecký kraj už smlouvy zveřejňuje

Ačkoliv povinnost zveřejňovat smlouvy začne v Česku platit zřejmě až příští rok, některé samosprávy se o otevřenost snaží už teď.

Patří mezi ně například Liberecký kraj, který začal v lednu zveřejňovat i smlouvy svých příspěvkových organizací. 

Transparentně se chová také Nové Město na Moravě, Chrastava, Opava, městská část Praha 3 nebo částečně také ministerstvo financí.

Hodnota zakázek, zveřejněných v českém registru smluv