Rizika korupce v EU: Zpráva kritizuje neprůhledné rozhodování o legislativě

Na možná korupční rizika v institucích Evropské unie poukázala ve čtvrtek ve své rozsáhlé zprávě mezinárodní organizace Transparency International (TI). Upozorňuje například na netransparentní rozhodování o legislativě při takzvaných trialozích, slabou úpravu práce tisíců bruselských lobbistů a často nedostatečná pravidla pro možné oznamování korupčního chování.

Podle šéfa úřadu TI při EU Carla Donana udělaly evropské instituce v posledních letech pro zlepšení situace velmi mnoho. "Ale tyto silné základy jsou podkopávány složitými pravidly, nezájmem a tím, že věci často nejsou dotaženy do konce," řekl ve čtvrtek Donan novinářům.

Korupční rizika na evropské úrovni jsou podle něj v zásadě podobná těm, na která organizace upozorňuje i na úrovni jednotlivých států. Donan v této souvislosti zmínil také otázku veřejných zakázek a snahu institucí vypořádávat se s možnými korupčními riziky "doma" za zavřenými dveřmi, tedy vnitřními etickými pravidly a vlastní regulací bez nezávislého dohledu.

Donanův tým se devět měsíců zabýval přístupem ke korupčním rizikům v deseti významných institucích EU, je to první studie svého druhu. Kromě Evropské komise a rady či Evropského parlamentu byly v jejich hledáčku mimo jiné Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Europol, úřad evropského ombudsmana a podobně. Výsledná zpráva na 250 stránkách nejen poukazuje na rizika, ale také nabízí možnosti jejich řešení.

Podle nedávného průzkumu Eurobarometru si 70 procent občanů zemí EU myslí, že korupce v evropských institucích přítomna je, připomněl vedoucí tohoto projektu v TI Mark Perera. Míní, že unie je nyní před květnovými volbami do Evropského parlamentu na křižovatce. Její nové vedení by se mělo pokusit nejen změnit vnímání EU, ale také skutečně posílit její legitimitu.

Renomovaná nevládní organizace poukázala například na takzvaný trialog, v němž za zavřenými dveřmi zástupci Evropského parlamentu, komise a členských zemí dojednávají konečnou podobu legislativních návrhů. Podobných jednání se za nyní končícího složení europarlamentu odehrálo 1549. Ačkoli formálně nejsou tajné, je pro občany téměř nemožné zjistit, co se na nich přesně odehrálo, a proč tedy výsledná podoba legislativní úpravy vypadá právě tak, jak vypadá.

Přestože v Bruselu podle různých odhadů působí 15.000 - ale také možná až dvakrát tolik - nejrůznějších lobbistů, nemusejí se povinně registrovat a ti, kdo se podílejí na rozhodování v EU, zase nemusejí nijak evidovat své kontakty s nimi. Dobrovolná registrace platí navíc jen pro kontakty s komisí a Evropským parlamentem, ne pro jednání se zástupci členských zemí. Jejich diplomaté se ale na tvorbě zákonů podílejí také velmi výrazně, upozorňuje TI.

Transparency ocenila pravidla platná pro zaměstnance evropské administrativy, která mají korupci bránit. Jsou však prý v příkrém kontrastu s nízkou kontrolou chování europoslanců a významných evropských představitelů samotných, třeba eurokomisařů. Sama Evropská komise přitom ve své letošní zprávě o korupci poukazuje na korupční rizika plynoucí z možných konfliktů zájmů.

Pravidla pracovníkům EU ukládají od roku 2004 povinnost oznámit protiprávní jednání, upozorňuje TI. Od letošního roku mají mít instituce jasně daný způsob ochrany takto jednajících zaměstnanců, tedy "whistleblowerů". Vypracována je však má pouze Evropská komise.

Transparency International také poukazuje například na chabý způsob, jak Evropská komise vyřazuje z evropských veřejných zakázek firmy s korupčním jednáním spojené. Podle zprávy byla jen jedna taková společnost vyřazena pro "vážné profesionální pochybení" a šest kvůli usvědčení z korupce či podílu na praní špinavých peněz.

Mezi celkem 12 závěry a doporučeními, ke kterým Transparency International unii a její členské země vybízí, nechybí zřízení úřadu nezávislého evropského vyšetřovatele s širokými pravomocemi pro vyšetřování korupce a hospodářských trestných činů.