Ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan je ve funkci přesně tři roky a tři mu ještě zbývají. Teď podle něj ČRo začne vylepšovat marketing, rozhlas prý vůbec neumí propagovat své projekty.

Duhana také čeká řada jednání s ministerstvem financí. Bude chtít vrátit až miliardu korun za to, že rozhlasu se do výpočtu koeficientu daně na vstupu zahrnují i koncesionářské poplatky, které jsou přitom od DPH osvobozeny.

Rozhlas pod vedením Duhana zároveň obešle neplatiče s výzvou, aby začali poplatky hradit. "Vždy říkám, že teď Český rozhlas možná neposloucháte, ale nikdy nevíte, kdy vás ho okolnosti poslouchat přinutí. A teď mám na mysli třeba živelné pohromy, povodně, zemětřesení," říká Peter Duhan v rozhovoru pro IHNED.cz.

Soud v červnu rozhodl, že Českému rozhlasu se má vrátit zhruba 150 milionů, které jste odvedli v roce 2006 na DPH. Nicméně finanční úřad může podat kasační stížnost. Takže vrácení peněz ještě není definitivní?

Může ji podat, ale pokud mám správné informace z našeho právního oddělení, tak kasační stížnost nemá odkladný účinek. Myslím, že teď nás čeká jednání na úrovni ministerstva financí, abychom tento problém vyřešili, protože jde o nemalou částku.

Když nemá odkladný účinek, tak je už jasné, že peníze dostanete?

Dokud je nemáme na účtu, nic není definitivní. Ale předpokládám, že to tak dopadne. A pak budeme automaticky nárokovat všechny zbylé roky.

Kolik peněz celkem od státu vlastně chcete?

Podívejte se, my jsme to tak nepočítali, ale odhadem to bude asi miliarda korun, miliarda a něco. Peníze bychom však dostávali postupně, určitě ne naráz.

A znamená to, že při získání miliardy navíc můžete slíbit, že se do budoucna nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky?

Já jsem i bez toho tvrdil, že za mého mandátu nebude Český rozhlas vyvíjet iniciativu, aby se koncesionářské poplatky zvyšovaly.

Plánujete v druhé polovině mandátu kampaň proti neplatičům?

Kampaň proti neplatičům zní strašně. Nám ale ukládá zákon vymáhat dlužné poplatky. I kdybych třeba nechtěl nebo si myslel, že všichni neplatiči jsou tak sociálně slabí, že už nemá žádnou cenu od nich poplatek požadovat, tak bych si nepomohl. Protože zákon mi ukládá péči řádného hospodáře a k tomu patří i vymáhání dlužných částek. Je to velmi nemilé, já nemám rád tyto kampaně, ale sám jste to nazval kampaní, tak ano, bude to oslovovací kampaň. Už samotné označení koncesionářský poplatek je trochu zavádějící, já bych raději zůstal u termínu solidární daň, protože lidé si platí nezávislost ČRo.

Ale co když někdo Český rozhlas opravdu neposlouchá?

Já oponuji těm, kdo tvrdí, že ČRo neposlouchají, a tedy nemají důvod platit poplatek. Vždy říkám, teď ho možná neposloucháte, ale nikdy nevíte, kdy vás ho okolnosti poslouchat přinutí. A teď mám na mysli třeba situace, které jsou nebezpečné jako živelné pohromy, povodně, zemětřesení. Třeba během povodní 2013 jsme ukázali, že dokážeme přinášet tak aktuální informace a organizovat život v postižených oblastech, že lidé byli na ČRo odkázaní.

Jakou podobu bude oslovovací kampaň mít? Pošlete lidem dopisy do schránek?

Bude to slušný, oslovující dopis, kde požádáme: pokud nejste přihlášeni, přihlaste se. Doplníme to i kampaní v rádiu.

A když se neozvou, tak…?

Tak pak bohužel nastupují sankce, které Český rozhlas musí uplatňovat a nemá zbytí, protože mu to ukládá zákon. Ale podívejte se, já obecně musím říct, že platební morálka našich posluchačů je vzorná, dokonce i v porovnání s některými vyspělými zeměmi. Skutečně, my si stěžovat nemusíme.

Máte odhad, kolik peněz vám na nezaplacených poplatcích měsíčně utíká?

Nemáme. My víme z databáze ČT o lidech, kteří platí ČT, ale ne ČRo, tak je oslovujeme. Předpokládáme, že když někdo platí televizi, má asi i přijímač. Nehledě na to, že spousta televizí také přijímač má.

Neměla by se podle vás koncepce vybírání poplatků změnit? Rozhlas teď může přece skoro každý naladit i v mobilu.

Připravují se legislativní úpravy, ale my nejsme iniciátoři. Já s daným způsobem výběru nemám problém. Rádi bychom ale doplnili databázi a v tom případě potřebujeme spolupracovat i s jinými organizacemi, nejenom s ČT, ale třeba i s dopravním registrem. V autech jsou rozhlasové přijímače přece taky.

Vy jste teď přesně v polovině funkčního období. Při nástupu jste si vytyčil několik cílů, mimo jiné jste chtěl radikální změny ve vedení rozhlasu. Povedly se?

Myslím, že z těch cílů, které jsem si v roce 2011 nalinkoval, máme asi z 80 procent hotovo. Máme novou organizační strukturu. V rámci změn se nám také povedlo významně změnit programový charakter stanic, například Radiožurnálu, ale i Dvojky, vznikl ČRo Plus a Rádio Junior. To nám mimochodem dělá velkou radost, protože od doby, kdy jsem řekl, že takové rádio chci, po jeho realizaci uplynulo půl roku, což je v podmínkách ČRo naprosto nebývalé. A za velice krátký čas ta stanice nabrala jen na internetu 20 tisíc posluchačů. 

Ale udělali jste z marketingového hlediska dostatek, abyste právě Junior nebo Plus zpropagovali? Nemám pocit, že spousta lidí tuší, že nějaké rádio Junior vůbec existuje.

To je dobrá, ale pro mne velice nepříjemná otázka. Já musím přiznat, že ČRo neumí jednu základní věc, a to je marketing. Neumíme to, ale budeme se to muset naučit.

Ale jak? Zaměstnáte nové lidi?

Noví kreativní lidé už tu jsou. Já věřím, že se to brzy změní. Změny organizačních struktur proběhly taky právě proto, aby se lidem z marketingu uvolnily ruce a dostali větší prostor v kreativní činnosti.

Právě že rozhlas má řadu unikátních projektů, například Sto statečných nebo Před sto lety. Ale že by o nich věděla celá republika, to se určitě říct nedá.

Jak říkám, položil jste mi velice nepříjemnou aktuální otázku, které bych se nejraději vyhnul, ale vy jste ji položil, takže na rovinu říkám, víme o tom, je to naše slabina, ale pracujeme na tom, aby se to zlepšilo. Ono je to vlastně strašně jednoduché, tady vám nepomohou velké poučky. Když vezmu rozhlas, tak se skládá ze tří třetin. První třetina je kvalitní program, druhá je kvalitní poslech, aby to bylo slyšet, a ta třetí, aby všichni věděli, co vysíláme.

Ona je tu i jistá rezignace některých lidí, protože markeťák by měl bombardovat média, vnucovat se jim. A někteří kolegové z této oblasti několikrát narazili, tak zůstali v obranářské pozici, že je nikdo nechce. Máte pravdu, je nutné to tlačit a tlačit.

V roce 2011 jste také tvrdil, že do roku 2015 propustíte 400 z 1500 stálých zaměstnanců. Tento úkol splníte?

Tohle jsem řekl v roce 2011, krátce po zvolení. A řekl jsem to samozřejmě i v kandidátském projevu. Já si stále myslím, že ČRo se bude muset zamyslet nad tím, kolik má interních zaměstnanců, jestli naplňují představy vedení o efektivitě. A bude se muset zamyslet i nad tím, zdali by nebylo lepší některé služby obstarávat externím způsobem.

Některá místa se skutečně zrušila, několik desítek lidí z ČRo odešlo, ale protože vznikaly i nové pracovní pozice, tak někteří lidé nastoupili. Nechtěl bych se teď zavazovat k tomu, že v roce 2015 propustíme 150 lidí. A doporučuji každému příštímu kandidátovi na generálního ředitele, aby byl ve svých vyhlášeních opatrný, pokud jde o počty lidí, které chce redukovat.

Co si máme představit pod pojmem, že by se některé služby měly obstarávat externím způsobem?

Řekněme, že stanice XY přijde s řadou dokumentů, měsíčně s 12 nebo 13 o délce 50 minut. A pokud usoudíme, že z domácích zdrojů si výrobu nemůžeme dovolit, protože na to nemáme autora, tak pak je lepší objednat si tvůrce a dát mu smlouvu na rok, na dva, aby na klíč dodával jen dokumenty. Tohle je běžné v Německu, v Rakousku. Je to efektivnější, je to levnější.

Za vašeho působení Český rozhlas změnil logo. Máte konkrétní výstupy, jak se osvědčilo?

Já myslím, že se osvědčilo. Alespoň to tvrdí odborné kruhy. Posluchači se k tomu nijak zvlášť nevyjadřují, alespoň já tedy nedostávám dopisy, které by logo napadaly. V začátcích jsem dostával z poloviny velice pochvalné reakce a z poloviny velice negativní, zejména s ohledem na to, co to všechno stálo. Bývalé logo ale platilo 17 let a byl nejvyšší čas to změnit.

Byla kauza kolem odchodu analytika strategického rozvoje Filipa Rožánka největší krizí, kterou jste během tří let ve funkci zažil?

To vůbec nebyla krize.

No ale jeho odchod se velmi zmedializoval…

Tak podívejte se, zmedializoval to samozřejmě okruh lidí kolem Filipa na Facebooku a na Twitteru, ale mohu vám říci, že když se podívám za hranice Twitteru a Facebooku, nikdo to ani nezaznamenal, tam nebyl žádný problém. Tam byla komunikační chyba, to jsme si vyhodnotili, vyvodili jsme z toho opatření. Ne, nebyla to krize.

Čekají vás ještě tři roky. Co chcete stihnout?

Máme před sebou několik výzev. Jednou z nich je spuštění stanice ČRo Plus na velmi krátkých vlnách. Od 1. února nebo 1. března bychom mohli vysílat. Zpočátku 16 až 18 hodin denně, později i celý den. Bude to publicistická stanice mluveného slova pro skutečně úzký okruh obyvatel, kteří žijí v městských aglomeracích, mají vyšší vzdělání a běžný zpravodajský servis jim nestačí. V Německu nebo Dánsku je to 0,5 až 1,5 procenta populace.

Jaké další plány máte?

Další výzvou je digitalizace. Budeme iniciovat větší pohyb v této oblasti, protože ČRo je na digitalizaci v zásadě připraven. Umožní nám to například vysílat Radiožurnál ve třech verzích, vždy s jiným hudebním formátem. Pro generaci 18 až 25 bude hrát jiná hudba než pro padesátníky. Přizpůsobíme se tak mladé, střední i starší generaci. Umím si představit i sportovní, motoristický nebo meteorologický kanál. Můžeme dát posluchačům i stanici s barokní hudbou, která je teď velkým hitem. Protože díky digitalizaci dostaneme veřejnoprávní multiplex a budeme ho muset zaplnit.

Máte 21 stanic. Nepřipadá vám to už teď příliš?

V dané situaci, kdy český éter ještě není plně digitalizován, mi to nepřijde nijak moc, protože součástí těch 21 stanic je i 14 regionálních.

Budete v následujících letech více podporovat i rozhlasové hry?

Říká se, že dokument je král rozhlasové tvorby a hra královna. Tak jak jsme se v letech 2013 a 2014 věnovali zpravodajství a preferovali ho finančně, tak rok 2015 bude ve znamení větší podpory do oblasti dokumentů, her a tak dále.

Umíte si představit, že by se Český rozhlas sloučil s Českou televizí, jak o tom uvažují někteří politici?

Všechno se dá představit. Já ale vycházím z toho, abychom nebořili to, co funguje. Spíš bychom zaplakali nad výdělkem. Ty pokusy známe z okolních zemí. Na Slovensku, zdá se, na tom sloučení nikdo nevydělává. V Indii to sloučili a po pěti letech se to rozhodli znovu rozdělit. Co se jednou vyvíjelo samostatně, by se mělo vyvíjet samostatně i nadále. Lidé, kteří tvrdí, že se ušetří nějaké prostředky, jsou na velkém omylu. Naopak, ty prostředky spíš narůstají. Samozřejmě že existují spojené rozhlasy a televize, například na Západě, ale ty vznikly spolu už historicky.

Znám příklad úspěšného spojení v Dánsku. Tam rozhlas a televize fungovaly separé, spojily se, ale to spojování trvalo 10 let. A cílem byla společná nová budova. Nedovedu si představit, že by ČRo sídlil zde, ČT na Kavčích horách a že by se měly vytvářet nějaké synergie. Je to dislokační nesmysl, ale z mého pohledu je to celé nesmysl.

Vypadá to, že Radiožurnál už brzy v počtu posluchačů předběhne Frekvenci 1, které čísla neustále klesají. V posledním měření Radiožurnál vyrostl na 832 tisíc posluchačů denně, zatímco Frekvence 1 klesla na 867 tisíc. Podpoříte stanici nějakou kampaní?

Radiožurnál se bude vyvíjet dál tak, jak se vyvíjel doposud. My prostě budeme dál dělat veřejnou službu. I když nám kolegové z komerčních stanic vytýkají, že Radiožurnál je komerční. Ačkoliv není. Lidé v rozhlase za poslední dva roky udělali obrovský skok v kvalitě vysílání a v celkovém nasazení a to se projevuje v nárůstu počtu posluchačů. Radiožurnál má dobře nastartováno a je konkurenceschopný, tak bych to formuloval.