Druhým dnem pokračuje 18. ročník konference Forum 2000, jehož hlavním tématem je "Nespokojená demokracie: čtvrt století od železné opony a Tchien-an-menu".

Na pražském Žofíně dnes vystoupí například běloruský aktivista Ales Bjaljacki, ruští opozičníci Grigorij Javlinskij a Michail Chodorkovskij nebo kubánský disident Antonio Rodiles. Diskutovat budou o odkazu zakladatele konference Václava Havla, o současné pozici Ruska v mezinárodní politice či o stavu demokracie v Latinské Americe.

Přímý videopřenos z konference můžete sledovat zde:

V úvodním panelu nazvaném Demokracie a její problémy (Democracy and its discontents) se řečníci zaměřili na reflexi posledních 25 let demokratického vývoje. Jak ve své řeči uvedla bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, zatímco v různých částech světa se rodí prodemokratické protesty, vývoj ve střední a východní Evropě naznačuje občanskou nespokojenost se současným směřováním těchto zemí. Mnozí lidé dnes s nostalgií vzpomínají na období stability a jistých materiálních hodnot, i když ty přicházely na úkor individuálních svobod.

Radičová rovněž poukázala na problém institucí, které jsou mnohdy silnější než vlády. Například v případě Evropské unie lidé podle ní nezpochybňují základní hodnoty míru a demokracie, ale nedůvěřují konkrétním institucím. Nedůvěru lidí však vždy odnesou pouze volení zástupci. Instituce, viníci mnohých špatných řešení, zatím přetrvávají. Demokratický deficit se podle ní s krizí navíc ještě prohloubil.

Íránský filozof Ramin Jahanbegloo označil současnou nespokojenost s demokracií za důsledek nedostatku prodemokratické vášně v západních zemích. Karel Schwarzenberg zase poukázal na relativní nezajímavost každodenní politiky v očích běžných občanů. Americký politolog slovenských kořenů Michael Novak naopak ve své řeči vyzdvihl obrovskou proměnu střední Evropy, jakou by si podle svých slov před 25 lety nedovedl představit. Upozornil, že demokratizace je záležitostí několika generací.

Putinovi trojští koně? Jak Rusko ovlivňuje evropské extremisty

"Češi byli vždy slavjanofilové, i dnes to proruské cítění v tomto národě přetrvává,“ myslí si historik Andrej Zubov. Podle něho je to také důvod proruských výroků současného prezidenta Miloše Zemana, který pouze naslouchá veřejným náladám.

V rámci debaty zabývající se spojenectvím Putinova režimu s evropskými ultrapravicovými a ultralevicovými stranami se diskutující shodli, že tento vztah vykazuje mnohé paradoxy. “Strany jako maďarský Jobbik nebo francouzská Front Nationale otevřeně vykazují nacionalistické a rasistické sklony. Putin přitom sám za údajný fašismus kritizuje ukrajinskou vládu,“ poukázal ve své řeči maďarský politolog Peter Krékó. Marine le Pen nebo Gábor Vona z Jobbiku také několikrát otevřeně podpořili ideu eurasijské integrace, jejíž součástí by bylo i Rusko. “Vypadá to, že ztráta protežované národní suverenity by jim v tomto případě tolik nevadila,“ uvedl politolog.

Evropské radikální strany tak s ruským režimem spojuje v podstatě jediný cíl, kterým je oslabení Evropské unie. Dvacet procent poslanců, kteří momentálně zasedají za tato uskupení v Evropském parlamentu, tak často fungují zároveň jako lobbisté Putinových zájmů. V jejich snažení jim často pomáhají ruské peníze a síť agentů KGB, shodli se diskutující.

Podle Zubova se podpora Putinova Ruska mezi evropskými ultralevicovými a ultrapravicovými stranami odvíjí také od jejich výkladu pojetí role jedince ve společnosti. Extremistické strany nalevo i napravo strany sdílí se současným ruským vedením názor, že zájem jedince má být podřízen budování vyššího cíle.

V diskusi rovněž zazněl názor, že daleko více než invaze zelených mužů na východ Evropy dnes kontinentu hrozí sofistikovaná ruská propaganda, která apeluje na nespokojené Evropany a nabízí jim alternativu v podobě tradičních hodnot a konzervativismu, na jejichž obránce se Putinův režim pasoval. "Na získání podpory evropské radikální levice rovněž funguje antiamerikanismus, který tito aktivisté sdílí s většinou Rusů,“ dodal Krékó.

Konference byla zahájena v neděli v centru Pražská křižovatka. Hlavním mluvčím zahajovacího ceremoniálu byl někdejší nejbohatší Rus a později prominentní vězeň Michail Chodorkovskij. "Změna politického režimu v Rusku nepřijde přes noc s poklesem cen ropy, ale bude vyžadovat každodenní demokratickou rutinu," řekl v projevu.