Poslanci přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana a odsouhlasili podobu služebního zákona. Pro bylo 123 poslanců ze 166, potřeba bylo 101 hlasů. Proti hlasovalo 11 poslanců hnutí Úsvit a Stanislav Grospič (KSČM).

Prezident Zeman už dříve uvedl, že pokud sněmovna zákon znovu schválí, obrátí se na Ústavní soud. Stejný krok plánuje také hnutí Úsvit. Přesto bude nyní zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů a začne platit 1. ledna. 

Na páteční program jednání sněmovny bylo původně zařazeno také hlasování o dětských skupinách, které jsou druhým vráceným předpisem. To ale poslanci o týden odložili.

Prezidentu Zemanovi se u služebního zákona nelíbí takzvaní političtí náměstci. Podle něj by nic nedělali a zároveň za to brali vysoký plat. Zeman, který je nyní na návštěvě Číny, už vzkázal, že podání k soudu je už připraveno, může být podáno ale až  teprve po vyjití zákona ve sbírce. 

Podobný názor má hnutí Úsvit. "Politika se má dělat prostřednictvím legislativních norem, a ne politických náměstků," potvrdil v úterý předseda klubu Úsvit Radim Fiala. "Budeme do posledního dechu bojovat proti politickým trafikantům ve státní správě," zopakoval znovu v pátek předseda hnutí Tomio Okamura. Hnutí se chce podle Fialy po skončení legislativního procesu samo obrátit na Ústavní soud.

Také komunisté upozorňují na některé sporné body zákona. "Je to dobrá trafika jak pro minulé, tak pro současné vládní koalice," uvedl Jan Klán (KSČM). Zároveň řekl, že komunisté jsou si vědomi toho, že Česká republika služební zákon potřebuje, hlasování se proto zdrželi. 

Ostatní strany se ale na podpoře tohoto zákona, který zavádí nová pravidla do státní správy, dohodly už v létě. Zástupci stran i nyní slíbili, že dohodu dodrží, což se také stalo. 

Ještě před samotným hlasováním se ale strhla diskuse o tom, zda nový služební zákon ještě více podporuje takzvané politické trafikanty. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) schválení zákona přivítal. "Čekali jsme na něj 25 let, já jsem rád, že se to nové vládě povedlo," řekl. Od zákona očekává moderní, stabilizovanou, nestrannější a odbornější státní správu. Pro podání ústavní stížnosti nejsou podle právních expertů důvody, zákon ústavu neporušuje, míní předseda vlády.

První návrh zákona o státní službě schválila vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana (ČSSD) 1. listopadu 2000. Platný měl být od roku 2004. Půl roku před nabytím platnosti ale sněmovna pod tehdejším vedením premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) odložila jeho účinnost, což se poté stalo ještě několikrát. 

Naopak u zákona o dětských skupinách, který by ohrozil lesní školky, junáky a další dětské kluby, není jisté, že se mezi poslanci potřebných 101 hlasů najde. Například KDU-ČSL, která dříve hlasovala pro zákon, nyní vadí, že by lesní školky mohly skončit, a chce záruky, že se tak nestane. Právě lidovci požádali, aby se hlasovalo až o týden později. 

"Během této doby budou představitelé KDU-ČSL jednat s koaličními partnery, po kterých budou chtít předložení jasného a konkrétního návrhu, který umožní další existenci lesních školek," uvedla strana v prohlášení. Zároveň chce představit vlastní návrh, kde by umožnila další fungování všech alternativních druhů předškolního vzdělávání. 

Občanští demokraté v úterý uvedli, že počkají až na průběh jednání a až pak se rozhodnou, zda zákon podpoří, nebo ne. "Z našeho dobře myšleného zákona vznikl paskvil," uvedl tehdy předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) už před říjnovou schůzí sněmovny řekl, že po dohodě s prezidentkou asociace lesních školek přejdou tato zařízení pod toto ministerstvo, a ne resort práce a sociálních věcí, a budou se tedy řídit školským zákonem.