Sněmovna schválila novelu, která má zabránit podvodům s pohonnými hmotami

Sněmovna schválila novelu zákona o spotřebních daních, která má zejména zabránit daňovým únikům u pohonných hmot. Zřizuje registr osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji a zvyšuje maximální zajištění spotřební daně z minerálních olejů u daňových skladů ze současných 100 milionů korun na 1,5 miliardy korun. Také mění pravidla přidělování kontrolních pásek pro značení lihu. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Novela počítá se vznikem registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji, například antikorozními nebo textilními. Tyto látky nepodléhají zdanění. Podvodníci je přimíchávají do pohonných hmot, hlavně do nafty, a stát kvůli tomu přichází o peníze. Tyto podvody si proto podle vlády vyžádaly vznik příslušného registru.

Novela mění i pravidla pro přidělování kontrolních pásek pro značení lihu. V současné době musí zájemce o pásky složit kauci půl milionu korun, pokud žádá o nejvýše 25 tisíc kontrolních pásek ke značení lihu. Pro vyšší počet pásek musí složit kauci pět milionů korun. V zájmu toho, aby zákon nediskriminoval výrobce malých balení, vláda navrhla, aby se kauce odvozovala podle toho, jaké množství lihu lze páskami označit. Půlmilionová kauce se bude vztahovat nově na 25 tisíc litrů lihu, na větší množství bude nutná pětimilionová kauce.

Současně přibude možnost kauce 100 tisíc korun pro malé výrobce, kteří odebírají jen omezené množství pásek. Tito výrobci by směli páskami označit nejvýše 2000 litrů lihu. Má to pomoci malému a střednímu podnikání, především malým regionálním výrobcům.

Kauce zavedl zákon z loňského roku, který byl reakcí na metanolovou kauzu z roku 2012. V důsledku otravy metanolem zemřelo asi 50 lidí.

Poslanci na návrh svého kolegy Josefa Vozdeckého (ANO) osvobodili od daně víno a meziprodukty, které se staly nepoživatelnými. Zničit by se musely pod dohledem úřadů. Vztahovat by se to mohlo i na případy reklamací. Novela už na návrh vlády osvobozuje od spotřební daně také pivo, které už je nepoživatelné a bylo zničeno za přítomnosti celníků.

Levnější bezlepkové potraviny

Kromě toho poslanci přeřadili do nově vzniklé desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Je to součástí novely zákona o DPH, která má za cíl zejména zamezit daňovým únikům. Poslanci současně s tím schválili i zavedení elektronických kontrolních hlášení a rozšíření takzvané reverse charge i na další komodity. 

Změna zákona týkající se lidí s celiakií a fenylketonurií, kteří musí držet zvláštní dietu, se týká surovin určených k výrobě potravin. Jde například o mouky a směs pro výrobu bezlepkového chleba a další suroviny z luštěnin nebo brambor. Tyto suroviny navíc musí splňovat požadavky příslušné směrnice Evropské komise. Návrh na přesun těchto komodit do desetiprocentní sazby vznesl poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka a ministerstvo financí s ním již dříve vyslovilo souhlas.

Schválená novela, kterou musí ještě posoudit Senát, je namířena především proti daňovým únikům. Zavádí například tzv. kontrolní výkaz. Kontrolní výkaz s údaji z daňových dokladů budou muset podle normy posílat plátci DPH finančním úřadům od přespříštího roku. Půjde o elektronický formulář, který budou posílat finančnímu úřadu do 25. dne následujícího měsíce. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) však nejde o avizovaný chorvatský model elektronické evidence tržeb. Ten by měl následovat až později.  

Občanským demokratům se nepodařilo prosadit svůj návrh, aby se kontrolní hlášení vztahovala pouze na podnikatele s měsíčním obratem nad milion korun a podávala se čtvrtletně.

Další novinkou v novele je rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na odběratele služeb a zboží, tzv. reverse charge, i na další komodity. V případě poskytnutí služeb nebo dodání zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Cílem je zamezit podvodům. Přenesení daňové povinnosti novela rozšiřuje vedle nynějšího převodu povolenek na emise skleníkových plynů, nově například na dodání mobilních telefonů nebo některých plodin.  

Pobyty v lázních budou déle hrazené

Pacienti po závažné operaci, úrazu nebo s těžkou chronickou nemocí zřejmě budou moci jezdit do lázní na účet zdravotní pojišťovny nejméně na čtyři týdny místo nynějších tří. Prodloužení hrazených lázeňských pobytů je dalším z bodů, které v pátek schválila sněmovna v novele o veřejném zdravotním pojištění.

Poslanci přidali do vládní normy i ustanovení, podle kterého budou muset zdravotní pojišťovny zveřejňovat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními. Norma míří k posouzení do Senátu.

Poslanci naopak zamítli návrh zdravotnického výboru, podle kterého měly přibýt k hrazeným prostředkům dezinfekční spreje, které se používají při aplikaci inzulinu a při odběru krve. Souhlasil s tím i jeho původní autor Jaroslav Krákora (ČSSD). Zdůvodnil to názorem legislativců, že by se jednalo o přílepek. Změna by prý patřila do zákona o léčivech.