Rada pro vysílání o Zemanových vulgaritách: Rozhlas porušil zákon

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) upozornila Český rozhlas (ČRo) na to, že porušil zákon, když odvysílal Hovory z Lán s prezidentem Zemanem i s vulgaritami. Za obsah je podle rady zodpovědný provozovatel.

Upozornění dostaly také Česká televize a Nova, které prezidentovy výroky, jež zazněly v Hovorech z Lán, zopakovaly. Rozhlas má radě doplnit informace, zda moderátor využil všechny pravomoci, které mu dává kodex ČRo.

Debata o Zemanových výrocích byla podle předsedy rady Ivana Krejčího jednoznačná. "Vulgarity v pořadu zazněly, nebylo co vyhodnocovat. Debata byla především o tom, zda Český rozhlas budeme žádat o další vysvětlení," poznamenal Krejčí. "My nesoudíme prezidenta, my posuzujeme obsah vysílání," doplnil šéf rady, která na poslední Hovory z Lán obdržela přes dvě stovky stížností.

Prezident upozornění rady komentoval tím, že znovu zopakoval, že šlo o citace. "Dost se divím tomu, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si osobuje právo posuzovat, co je a co není vulgarismus," řekl Zeman. Podle něj by moderátor musel dokázat předvídat, co jeho host řekne. 

Český rozhlas v reakci na RRTV uvedl, že rozhodnutí respektuje a požadované informace doplní. "Český rozhlas je přesvědčený, že svůj kodex neporušil. Hovory z Lán chce vysílat i nadále v nezměněném formátu a věří, že se již podobná situace, jaká nastala ve vysílání 2. listopadu, nebude opakovat," sdělil mluvčí Jiří Hošna.

Česká televize a Nova si stejné upozornění vysloužily za zpravodajské pořady, které o vulgárních výrocích hlavy státu informovaly. "Na rozdíl od živého vysílání, kdy je opravdu složité do vysílání zasáhnout, měly možnost tomu opakování zamezit," upřesnil Krejčí s tím, že v případě Novy bylo upozornění několik.

Proti upozornění na porušení zákona podle Krejčího není možné odvolání, protože rozhodnutí nezahrnuje žádnou sankci. Rozhlas dostal na doplnění informací k roli moderátora lhůtu 30 dnů. "Ty možnosti moderátora v živém vysílání jsou poměrně velké, je otázka, zda mohl reagovat. Jde nám také o to, aby si to Český rozhlas preventivně vyřešil," dodal Krejčí.

Prezident Zeman použil vulgarismy v přímém přenosu Hovorů z Lán 2. listopadu. V rozhovoru opakovaně použil vulgární výroky, když mluvil o ruské kapele Pussy Riot nebo služebním zákonu.

Rozhodnutí rady komentovala například bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Podle je sice naprosto v souladu se zákonem, ale "střílí takříkajíc mimo". Ve výsledku tak může vést k omezení prostoru pro přímá vyjádření politiků, která by média měla naopak zprostředkovávat mnohem více. "Pokud jde o hlavu státu, případně kteréhokoliv dalšího politika, jsou to politici, kteří musejí za svá vyjádření nést zodpovědnost," uvedla. 

Vedle velké vysílací rady se Hovory z Lán zabývá také Rada Českého rozhlasu. V minulém týdnu předsednictvo rady projednalo došlé stížnosti, vyslechlo informaci od vedení ČRo a oznámilo, že se ke kauze vyjádří na veřejném zasedání 26. listopadu. Rozhlas zatím počítá, že pořad bude dál pokračovat ve stejném formátu. Generální ředitel Peter Duhan již prezidenta Zemana požádal o schůzku, kde by s ním o této události rovněž promluvil. 

Politologové: Zemana zastaví až nové volby

Výroky prezidenta Zemana v Českém rozhlase byly podle politologů možnou poslední kapkou pro Zemanovy odpůrce. Výsledkem byly pak petice a protesty svolané nejen na 17. listopadu. Podle politologů ale takovéto kroky rozhodně nemají takový vliv, že by například přiměly Zemana odstoupit. "Navíc jsme tu neviděli masivní reakci politické scény, která by byla radikální, že by vyzvala Zemana, aby odstoupil nebo aby přistoupil k některým vážnějším krokům," míní politolog Jan Bureš z Univerzity Karlovy. "Pokud se on sám nad tím nezamyslí nebo pokud se svými poradci nepřehodnotí situaci a svoje charakterové vlastnosti, tak s tím zvenku nikdo nic neudělá," dodal.

Jedinou možnost vidí v jakémsi bojkotu, kdy by například jednotliví starostové přestali zvát prezidenta na návštěvy krajů a měst. Na centrální úrovni ale vláda nebo parlament musí s prezidentem spolupracovat, a proto není taková izolace možná. "Lidé mohou prezidenta ignorovat i nějakým jemnějším způsobem, nevyvěšovat v úřadech a ve školách jeho obrazy, nekupovat na poště známky s prezidentem a tak dál," řekl s tím, že je to ale spíše výraz bezmoci. Jednou už zvolen je, a nezbývá tak než čekat na další volby.

"Pokud ale dva tři dny po jeho výrocích vyjde průzkum veřejného mínění, kde mu stále důvěřuje 65 procent lidí, tak Zeman nemá důvod k nějaké sebereflexi. Myslí si, že se většině národa tohle líbí, a bude v tom zřejmě asi i pokračovat," uzavřel Bureš.

Také politolog Pavel Šaradín z univerzity v Olomouci souhlasí s tím, že věci mohou změnit až další prezidentské volby. "Bohužel prezidentská kampaň u nás velmi silně polarizovala společnost a to, jak na sebe jednotliví kandidáti útočili, ve společnosti zůstalo," řekl. "Jeho vulgární výroky už jsou za veškerou hranicí politického vkusu a lidé to považují do jisté míry za vrchol jeho působení v tom negativním slova smyslu," vysvětlil Šaradín.