Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Popřál mu, aby rozhodnutí soudu byla inspirativní pro soudy nižších stupňů.

Expert na trestní právo Šámal ve funkci vystřídal Ivu Brožovou, která svůj záměr rezignovat oznámila v úterý a jako hlavní důvod odchodu uvedla důchodový věk.

Mnohé politiky a představitele justice krok Brožové i rychlost výměny na postu šéfa Nejvyššího soudu překvapily.

"Chtěl bych popřát panu profesoru Pavlu Šámalovi, aby se mu v jeho práci dařilo, aby rozhodnutí Nejvyššího soudu byla inspirativní i pro soudy nižší instance a aby rozsudky Nejvyššího soudu byly přijímány s pochopením jak odbornou, tak pokud možno i laickou veřejností, do níž se sám počítám," uvedl Zeman.

Šámal řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž a účinnost Nejvyššího soudu a zajistit, aby neměl nedodělky. Prý má již představu o šéfech trestního a občanskoprávního kolegia, jména ale zatím představit nechtěl. Poznamenal, že trestní kolegium v současné době stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů.

Slavnostního jmenování se zúčastnila i Brožová, které prezident předal kytici, ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) či nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Exministr spravedlnosti Blažek: Za výměnou stojí Rychetský a Baxa

Válková o tom, že Brožová hodlá rezignovat, dopředu nevěděla. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) výměnu v čele Nejvyššího soudu už dříve označil za kabinetní hru, která poškozuje dobré jméno justice, a za komplot určité části justice dohodnutý s Hradem. Profituje z něj prý hlava státu. Válková řekla, že o žádném komplotu neví.

Šámal po jmenování uvedl, že mu funkce byla nabídnuta koncem loňského listopadu, kdy mu volala Brožová. Následně se Šámal podle svých slov sešel se Zemanem, aby si sdělili představy o fungování Nejvyššího soudu.

Ve středu Blažek naznačil, že za změnou stojí předsedové Ústavního soudu a Nejvyššího právního soudu Pavel Rychetský a Josef Baxa.

"Za takzvanou náhlou výměnou předsedy Nejvyššího soudu jsou týdny utajených jednání s dalšími kandidáty v brněnských a pražských zákoutích. Cílem bylo, aby se předsedou soudu stal někdo, kdo patří do jejich vztahových vazeb v justici," řekl novinářům Blažek.

Zdůraznil, že nemá nic proti Šámalovi, ale kritizuje postup jeho ustanovení, protože nebyl znám proces rozhodování. Takový způsob personální politiky podle Blažka citelně oslabí zdravé konkurenční prostředí v justici.

Šámal řekl, že ho podobná obvinění mrzí. "Chci upozornit na to, že stejným způsobem byli jmenováni všichni předsedové Nejvyššího soudu přede mnou," poznamenal.

Jedenašedesátiletý soudce Šámal pracuje na Nejvyšším soudu od roku 1993, specializuje se na hospodářskou trestnou činnost. Zároveň je profesorem trestního práva, kriminologie a kriminalistiky, působí na pražské právnické fakultě. Je hlavním autorem nového trestního zákoníku, předsedá komisi ministerstva spravedlnosti, která připravuje nový trestní řád. V roce 2008 získal v oboru trestního práva cenu Právník roku.

Třiašedesátiletá Brožová stála v čele Nejvyššího soudu od roku 2002, dokázala odrazit pokus o své odvolání někdejším prezidentem Václavem Klausem. Ke své rezignaci uvedla, že si chce odpočinout. Impulzem k jejímu odchodu bylo prý také to, že předsedům kolegií soudu skončí mandát. Nový předseda si tak bude vytvářet vlastní tým.

Brožová zároveň zdůraznila, že svým odchodem umožní jmenování šéfů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ve dvou různých prezidentských funkčních obdobích. Podle ní je důležité, aby oba předsedy nejmenoval jeden prezident.