Sněmovna neschválila zákon o vydání státních dluhopisů v celkovém objemu 674 miliard korun.

Pro schválení návrhu chyběly čtyři hlasy. Koalici nepodpořilo hned jedenáct jejích vlastních poslanců, podle stenozáznamu se hlasování zdrželi. Šlo o sedm poslanců z ČSSD, dva z ANO a dva z KDU-ČSL.

Podle informací HN byl problém především v tom, že se vládní koalice špatně zorganizovala. Místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO) dala o zákonu hlasovat ve chvíli, kdy několik poslanců nebylo v sále. 

"Nemáme poslance," bylo slyšet z jednacího sálu vzápětí poté, co návrh zákona neprošel.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek vyzval Jermanovou, aby zahájila projednávání dalšího bodu. Jak řekl, nevidí důvod k její odmlce.

K zahájení projednávání dalšího bodu ji vyzval i předseda Úsvitu Tomio Okamura. "Opravdu nechápu, na co tady čekáte," prohlásil.

Jermanová odpověděla, že má právo poradit se s právníky a že tak učinila. "Já chápu, že když neprojde vládní návrh, tak se musí předsedající okamžitě poradit s právníky. Zdá se, že to je ten nový politický styl," reagoval Kalousek.

Aby na to měla dostatek času, vyžádal si hodinovou přestávku na poradu klubu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že výsledek hlasování ovlivnilo mimo jiné také to, že koaliční kluby nedodržely pravidlo pro úspěšné hlasování, které říká, že je před ním nutné zagongovat a požádat o nové přihlášení všech poslanců. Další postup bude na vedení sněmovny a na dohodě poslaneckých klubů, tvrdí Sobotka.

"Pokud už nebude možné se k projednávání návrhu zákona vrátit, bude potřeba, aby byl návrh zákona předložen znovu," uvedl.

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který návrh předkládal, má za to, že pochybila koalice i místopředsedkyně sněmovny Jermanová.

"Určitě, byla to chyba. A taky asi řídící schůze měla zavolat poslance do sálu," řekl novinářům. Vyjádřil také překvapení nad tím, že se při hlasování zdrželi i někteří koaliční poslanci.

Vydání dluhopisů by ale podle něj nemělo být ohroženo, řeší jej novela rozpočtových pravidel.

Na úhradu schodků rozpočtu je v navrhovaném zákoně vyhrazeno přes 192 miliard korun. Dalších více než 482 miliard korun z dluhopisů chce ministerstvo využít na dluhy, které je třeba splatit v letech 2015 a 2016.

Navrhovaných 482 miliard korun má vláda využít na splacení jistin starších státních dluhopisů, které jsou v roce 2015 a 2016 splatné.

Mezi ně patří například emise domácích dluhopisů z roku 2005 za 58,9 miliardy korun, emise z roku 2010 za 65 miliard korun nebo dluhopisy v eurech vydané v roce 2009 s pohyblivou úrokovou sazbou za 300 milionů eur.

Sněmovna tento týden schválila i novelu rozpočtových pravidel, která umožní ministerstvu financí vydávat dluhopisy na krytí schváleného schodku bez nutnosti předkládat parlamentu zvláštní zákon. Nově bude předkládat takový návrh zákona například v případě, že bude nutné státními dluhopisy pokrýt vyšší než rozpočtovaný schodek.