Vláda souhlasila s páteční dohodou v otázce platů soudců a státních zástupců. Ti mají dostat část platů zpětně, části nároků se vzdají. Stát by to mělo vyjít na zhruba 1,2 miliardy korun. Výplata peněz je podle páteční dohody podmíněna tím, že soudci a státní zástupci přistoupí na dohodu o narovnání.

Soudci mají zpětně dostat peníze za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoliv peníze kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Současně se podle Válkové soudci a státní zástupci vzdají všech nároků na náklady řízení, úroky z prodlení a podobně.

Pokud by na dohodu přistoupilo všech 4200 soudců a státních zástupců, tak to podle Válkové státní kasu přijde na 1,2 miliardy korun. Druhá varianta, kterou dnes probírala vláda, by stát přišla na zhruba pět miliard korun. "Je to jedna ku třem, totiž státu se tím ušetří cirka čtyři miliardy," řekla ministryně k nakonec přijaté variantě.

Hlasování o návrhu přitom podle ní bylo těsné. Kdo jak hlasoval, nechtěla Válková prozradit, podle jednoho ze členů vlády se ale zdržel například ministr financí a stranický šéf Válkové Andrej Babiš (ANO).

Zajištění dohody se soudci a státními zástupci bude podle ministryně náročné organizačně i technicky, nicméně peníze by měly být připraveny v květnu k výplatě a nejpozději v červnu by je měli soudci a státní zástupci dostat na účet. Válková věří, že apel čelních představitelů justice na to, aby soudci a státní zástupci na dohodu přistoupili, bude mít 80 nebo 90procentní úspěšnost. Z justice podle ní zaznělo, že ten, kdo dohodu nepodepíše, by ztratil tvář mezi svými kolegy i u veřejnosti.

Finance na narovnání se podle Válkové uvolní z rozpočtové rezervy nebo z prostředků ministerstva financí, část půjde i z resortu spravedlnosti.

Soudkyně, která kauzu odstartovala, přistoupí na kompromis

Na dohodu o částečném narovnání, jak ji načrtla páteční schůzka vlády a představitelů justice, je ochotná přistoupit i soudkyně Jana Lorencová, tvrdí předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Lorencová podle něj chce, aby už tahanice skončily, řekl v pondělí Jirsa. Žaloba Lorencové posloužila jako pilotní případ, na jehož základě Nejvyšší soud nedávno vynesl průlomový verdikt s možnými miliardovými dopady. V pondělí návrh dohody projedná vláda.

Většina soudců Okresního soudu Brno-venkov, kteří žaloby podali, podle Jirsy smýšlí podobně jako Lorencová. Zdůraznil však, že i kdyby v pondělí vláda výsledek pátečního jednání potvrdila, půjde jen o první krok. Poté bude záležet na tom, jakou konkrétní dohodu soudci skutečně dostanou na stůl. Každý si ji musí nejprve nastudovat, poté se rozhodne, zda ji podepíše.

Jirsa zatím také stále neví, zda proti rozhodnutí Nejvyššího soudu podá ústavní stížnost, jak navrhují někteří politici. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) nedávno uvedla, že by měl stížnost podat kvůli péči řádného hospodáře, ve sporu s Lorencovou totiž reprezentuje stát. Nikdo jiný podobnou možnost nemá.

Pokud Lorencová přistoupí na narovnání, důvody k podání stížnosti se značně oslabí. Lorencová totiž získá jen peníze, o které přišla kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoliv zpětně kvůli tomu, že zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali soudcům trojnásobek základny.

Právě zpětné dorovnávání vadí politikům nejvíce, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je v rozporu s rozhodováním Ústavního soudu. Neznamená to však automaticky to, že Jirsa v takovém případě stížnost nepodá. Určitě se prý nerozhodne během několika dnů. Na rozmyšlenou má stále ještě téměř dva měsíce, zdůraznil.

Podle předběžné páteční dohody stát doplatí soudcům a státním zástupcům zhruba 1,2 miliardy korun. Nejhorší možný scénář počítal se šesti miliardami. Na oplátku by měli soudci stáhnout své žaloby. Podle několika zdrojů serveru Česká justice, který dnes informoval o postoji Lorencové, někteří soudci a státní zástupci žaloby nestáhnou, případně dokonce podají nové. Ve sporech o doplatky v celé výši údajně míní pokračovat, i kdyby dnes vláda na dohodu přistoupila.