Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26 procent hlasů, druhé sociální demokracii by dalo hlas 21 procent voličů. ANO za poslední měsíc posílilo o 2,5 procenta a podle volebního modelu společnosti ppm factum research se těší největší podpoře od voleb 2013, kdy získalo přes 18 procent hlasů.
Do sněmovny by se dostaly ještě čtyři další strany – KSČM (15,6 procenta), TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými (8,3 procenta), ODS (6,6 procenta) a KDU-ČSL (5,3 procenta hlasů). Pětiprocentní práh nutný pro vstup do sněmovny by zřejmě těsně nepřekročil Úsvit přímé demokracie, který se poslední dobou potýká s vnitřním rozkolem.
Strana zelených má nyní 4,1 procenta voličů, České pirátské straně by dalo hlas 2,7 procenta Čechů a Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) by volilo 2,2 procenta lidí. Zisky ostatních stran nedosahují ani dvou procent.
Víra v prospěšnost Evropské unie se v Česku přehoupla přes polovinu - čtěte ZDE
Zemanovi důvěřuje 43 % Čechů. Od jeho vulgarit mu popularita klesá - čtěte ZDE
Při přepočtu hlasů na mandáty by ANO mělo ve dvousetčlenné sněmovně 67 poslanců, ČSSD by získala 54 a KSČM 39 mandátů. TOP 09/STAN by obsadily 19 křesel, ODS 12 a KDU-ČSL by měla devět mandátů. Nynější vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců by tak získala dokonce ústavní většinu ve sněmovně, konkrétně 130 mandátů.
Hypotetická středopravicová koalice ANO, KDU-ČSL a TOP 09 by s 95 hlasy většinu nezískala, s podporou ODS by dosáhla většiny 107 mandátů. Případná středolevicová koalice ČSSD, KSČM a KDU-ČSL by sice měla těsnou většinu 102 hlasů, lidovci ovšem vládní spojenectví s komunisty odmítají.
Důchodový systém není spravedlivý, tvrdí v průzkumu dvě pětiny Čechů - čtěte ZDE
Lidé nejvíce důvěřují Andreji Babišovi a premiérovi. Prezident si pohoršil - čtěte ZDE
Z aktuálního výzkumu vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se na přelomu února a března zúčastnilo 51 procent oprávněných voličů. V roce 2013 přišlo k volebním urnám 59,5 procenta lidí s právem volit.
Volební model ppm factum research je založen na stranických preferencích a na informacích o hlasování v minulých sněmovních volbách. Zohledňuje také deklarovanou ochotu lidí jít volit a trendy skutečné volební účasti.