Okolnosti týkající se tunelového komplexu Blanka jsou podezřelé, jako by existovala objednávka, aby se dopravní stavba v dohledné době neotevřela. V rozhovoru pro časopis Reflex to řekl generální prezident stavební firmy Metrostav Jiří Bělohlav. Vedení Prahy nedávno oznámilo, že se otevření tunelu znovu odkládá. Tentokrát kvůli vodou poničeným kabelům. S dodavateli se pře o to, kdo za škody nese vinu a kdo zaplatí výměnu kabelů. Kdy se řidiči tunelem projedou, není jasné.
"Tunel Blanka je protkaný sítí kabelů, které celý provoz jenom komplikují. Je to dobré akorát k tomu, aby se někdo mohl vymluvit, že systém nefunguje," tvrdí Bělohlav, který stojí v čele největší české stavební firmy. "Cítím za tím objednávku, aby se to celé nerozjelo," doplnil.
Tunel Blanka označil za "technologickou šílenost", podle něj je naddimenzovaná. Podobné problémy prý dosud s žádnou stavbou nezažil.
Metrostav staví pro pražský dopravní podnik i nové stanice metra A, s nimiž podle Bělohlava není žádný problém. "Na rozdíl od dopravního podniku dnes není na magistrátu jediný člověk, jenž projektům typu Blanka rozumí," tvrdí. Tunel podle něj měla namísto několika dodávat pouze jedna firma. "Pražští politici asi neměli odvahu takový balík peněz svěřit jedné firmě," uvedl. Vedení Prahy by podle něj mělo "mít víc odvahy" a "Blanku rozjet". "Jestli se nějaký kabel ukáže jako nefunkční, v noci se vytáhne a vymění," řekl Bělohlav. Bezpečnost provozu by to podle něj příliš neohrozilo.
Důležitou dopravní stavbu, která jako součást městského okruhu vyšla na 37 miliard korun, provázejí problémy od začátku. Vedení města se loni s Metrostavem u rozhodčího soudu přelo kvůli nezaplaceným fakturám za miliardy. Pokračuje arbitráž se správcem stavby, firmou Inženýring dopravních staveb (IDS). Radní navíc zvažují arbitráž proti dodavateli technologií, formě ČKD Praha DIZ.
Výstavbu více než šestikilometrového tunelu Blanka zahájila v roce 2007 někdejší politická garnitura v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS). Blanka měla být otevřena v roce 2011. Proti původním předpokladům se práce prodražily zhruba o šest miliard korun.
