Blesková prověrka ruské Severní flotily, kterou v pondělí nařídil ruský prezident Vladimir Putin, se mezitím rozšířila i do dalších částí Ruska.

Ministerstvo obrany oznámilo sérii cvičení, do kterých se zapojila i Baltská flotila, jednotky na jihu Ruska či výsadková vojska. V rámci prověrky bojeschopnosti ruského letectva budou podle ruských agentur vyslány na anektovaný Krym strategické bombardéry Tu-22M3, považované za nosiče jaderných zbraní.

U Kaliningradu, nejzápadnější ruské enklávy na Baltu, budou cvičící pozemní síly zase posíleny o taktické rakety Iskander. Ministerstvo obrany tyto zprávy dosud nepotvrdilo, nicméně ruské agentury se odvolávají právě na nejmenované zdroje z ministerstva.

Server newsru.com také připomněl nedávné vyjádření generála Leonida Ivašova, že Iskandery u Kaliningradu budou odvetou Polsku, které chce pro své ponorky koupit americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk, a to je prý zjevně protiruský krok. Nákup střel se ale ještě neuskutečnil. 

Na přemísťování ruských bombardérů na Krym už loni na podzim upozorňovali američtí zákonodárci v dopise prezidentu Baracku Obamovi.

"Situace na Krymu je vnitřní věcí Ruska a nepodléhá cizímu posuzování," řekl v úterý Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Zareagoval tak na výroky mluvčí americké diplomacie, podle níž Spojené státy neuznávají podle nich cynickou ruskou anexi poloostrova po referendu, které bylo podle mluvčí zfalšované. Americké sankce proti Rusku budou platit, dokud Rusko nevrátí Krym Ukrajině, řekla americká mluvčí. "Krym není okupován, Krym je jedním z regionů Ruské federace," zdůraznil naopak mluvčí Kremlu.

Manévry na jihu Ruska mají podle ministerstva obrany trvat do 20. března. Zapojit se do nich mají i bitevní a dopravní vrtulníky.

Peskov světovou obec ujistil, že bleskové prověrky bojeschopnosti nařízené Putinem "nesouvisejí s mezinárodní situací", ale jde o součást ustavičného procesu výcviku a zdokonalování ruských ozbrojených sil. 

V Rusku byl v neděli odvysílán film, v němž se Putin přihlásil k hlavní roli v připojení Krymu k Rusku, a to vysláním ruských speciálních jednotek na poloostrov a uvedením jaderných zbraní do pohotovosti. Ruský liberální list Vedomosti odvysílání filmu označil za signál vůči Západu, že Rusko bude hájit Krym až do naprosté krajnosti. Ještě před rokem se Putin k roli ruské armády při ovládnutí Krymu vyjadřoval mnohem opatrněji, zatímco nyní dává najevo, že jej mínění Západu už nezajímá – a o to více zesiluje domácí propagandu.

Otázkou prý je, zda tato mobilizace věrného voličstva má posloužit k "usilovné mírové práci k nahrazení všeho dováženého, anebo ke správnému pochopení nějaké nové speciální operace".