Stavební společnost Skanska udělala před čtyřmi lety, tedy pod vedením nynějšího ministra dopravy Dana Ťoka (za hnutí ANO), zvláštní transakci s firmou Geosan Group.

Interní audit mateřské společnosti Skanska sídlící ve Švédsku pak obchod, který se týkal dvoumiliardové zakázky na výstavbu silnice R7 (z Prahy na Slaný), prověřoval. Kvůli podezření na korupci. Z firmy totiž údajně odteklo zhruba 100 milionů korun.

Na kauzu v úterý upozornil Český rozhlas. Podle dvou zdrojů, se kterými Český, ale i Švédský rozhlas mluvil, existovalo v roce 2011 konkrétní podezření, že zmíněných sto milionů korun mohlo jít na úplatky.

Výsledkem prověřování před koncem roku 2011 ale nakonec fakticky nic vážného nebylo. Účty byly schválené a Ťok, který to byl ve Švédsku opakovaně vysvětlovat, zůstal ve své funkci.

Tu opustil až před třemi měsíci, kdy přijal nabídku šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, aby se stal ministrem dopravy.

"Striktně odmítám, že by Skanska pod mým vedením byla zapletena do nějakých korupčních skandálů. Kdybych měl jakýkoliv pocit, že šlo o korupční jednání, sám bych to ohlásil policii. Ale to jsem rozhodně neměl. My jsme tu situaci tehdy auditorům i švédskému vedení vysvětlili. Navíc kdyby se na něco přišlo, neumím si představit, že by mě ze Skansky nevyhodili," reagoval v úterý na informace Ťok.

Sporná transakce se týká rozdělení zakázky od Ředitelství silnic a dálnic, kterou už v roce 2008 vysoutěžilo za 2,2 miliardy korun konsorcium tří firem – Skansky, Geosanu a EDS. Skanska byla lídrem skupiny a na celkové hodnotě zakázky měla původně 71,5 procenta, Geosan měl 18,5 procenta a EDS 10 procent.

Zakázka ale zhruba dva roky stála a v roce 2010, když se mělo začít, se firmy dohodly, že si procenta přerozdělí. Skanska si nechala jen 55procentní podíl, Geosan ho navýšil na 35 procent a EDS zůstalo 10 procent.

Větší podíl Geosanu přitom vyplýval z toho, že získal od Skansky větší podíl na stavbě mostu, který byl součástí celého projektu.

Záhada za 100 milionů

Proč Skanska s přerozdělením ve svůj neprospěch souhlasila a připravila se o stamiliony korun, není zcela jasné.

Ťok řekl, že existenci konsorcia jako takového zdědil, protože vzniklo ještě v době, než do firmy přišel. Takže jen "řešil dříve dané věci".

Nynější šéf tuzemské pobočky Roman Wieczorek nicméně rozhlasu řekl, že to bylo kvůli tlaku Geosanu. "Přišel za námi a požádal, že se situace na trhu změnila, že by chtěl víc práce, že by chtěl větší procenta. Pro nás bylo důležitější začít pracovat než mít velkou hádku uvnitř konsorcia," uvedl.

Právě kvůli přerozdělení se potom v účetnictví objevily výše zmíněné nesrovnalosti. Geosan totiž svoji část mostu, kterou nově získal, neudělal sám, ale zadal ho – opět Skansce. S tím, že ta za něj práci udělala zhruba o sto milionů korun levněji, než jaká byla "její" původní vysoutěžená cena.

Jinými slovy – Skanska se tak záhadně připravila o sto milionů zisku ve prospěch Geosanu.

Finanční ředitel skupiny Skanska Peter Wallin pro rozhlas potvrdil, že smysl této akce si s českým managementem opakovaně vysvětlovali. "Stanovisko interního auditu znělo, že to nebylo provedeno v souladu s vnitřními pravidly Skansky," připustil Wallin.

To nakonec uznává i Ťok, ovšem s tím, že v žádném případě nešlo o vyvedení peněz ze Skansky. Podle něj šlo o to, že jeho firma si s Geosanem výstavbu mostu zhruba za půl miliardy korun v rámci nového uspořádání v konsorciu rozdělily půl na půl.

Geosan si ovšem pak na svoji čtvrtmiliardovou část vypsal tendr na dodavatele.

"To, co jsme my jako Skanska neuhlídali, bylo, že se do této soutěže Geosanu přihlásila také jedna naše divize. A co čert nechtěl, tu zakázku získala, protože dala nejnižší cenu," popsal dění Ťok.

Vznikla tedy situace, že na polovině mostu byla Skanska sama zadavatelem a na druhé půlce mostu byla pro Geosan dodavatelem. "Tohle nám vyčítal interní audit. Oni nám říkali: Pánové, jste blbí? Vy jste na jedné stavbě jako zadavatel i dodavatel. Tam se neřešily peníze," tvrdí nynější ministr dopravy.

Auditor, který podle něj nyní o korupci s rozhlasem mluvil, byl prý později ze Skansky pro neschopnost vyhozen. "Tak se teď asi trochu mstí," dodal Ťok.

Skanska podle něj byla schopná nabídnout o sto milionů nižší cenu, než s jakou původně smlouva počítala, protože mezi roky 2008, kdy projekt vysoutěžila, a 2010, kdy se začalo stavět, kvůli ekonomické krizi klesly ceny stavebních prací. Na trhu byl také obří hlad po zakázkách, a firmy tak stlačovaly ceny co nejvíce dolů.

"Proto tam najednou vznikla téměř padesátiprocentní marže. Navíc ten most byl poměrně výhodně naceněn už od začátku," uvedl Ťok. I Skanska tak podle něj na své části této stavby vydělala zhruba stejnou sumu jako Geosan. Jinak ale na celém projektu byla marže jen zhruba šest procent.

Fakt, že se kolem transakce objevilo podezření z korupce, nicméně potvrdil i šéf správní rady Skansky Stuart Graham. Rozhlasu na otázku, zda měl takové informace týkající se české pobočky, řekl: "Ano, ano. To nám všechno hlásili a řešilo se to v auditorském výboru."

Geosan: Bylo to O. K.

Geosan se o detailech zakázky odmítá bavit, protože jde podle něj o obchodní tajemství. Vyloučil ale jakoukoliv korupci s tím, že pokud Skanska něco vyšetřovala, jde o její interní záležitost.

"Společnost Geosan zcela odmítá jakékoli naznačené nezákonné jednání. Jsme připraveni předložit příslušným orgánům veškeré relevantní dokumenty," uvedl generální ředitel firmy Luděk Kostka.

Ťok se v minulých letech angažoval v boji za čistější stavebnictví. Stál v čele Koalice pro transparentní zakázky, sama Skanska má přísný etický kodex.

V roce 2010 nicméně byla situace kolem stavby silnic vyhrocena, a to i kvůli úřadování tehdejšího ministra Víta Bárty z Věcí veřejných. Ten většinu dopravních staveb zastavil. O podezření z různého ovlivňování zakázek se tak hodně spekulovalo.

Kauzu ministr dopravy vysvětloval podle svých slov nyní také šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Jeho odpověď byla, aby vše veřejnosti vysvětlil.