Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odjel z Lausanne, kde ve středu pokračují jednání o íránském jaderném programu. Jednání ve Švýcarsku opustil i Lavrovův francouzský kolega Laurent Fabius a mezi účastníky už není ani čínský ministr zahraničí. O úterní půlnoci vypršel termín pro rámcovou dohodu. Lavrov původně prohlásil, že mocnosti dosáhly obecné shody v klíčových bodech, avšak ostatní účastníci jednání to nepotvrdili. Přítomnost ministrů zahraničí vyvolávala dojem, že se k dohodě schyluje, odjezd některých z nich to zpochybňuje.

S Íránem vyjednává šest zemí - USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo. Smyslem rozhovorů je přimět Teherán k ústupkům, které oddálí jeho možnost získat atomovou bombu. Výměnou pak mají být rušeny sankce proti němu. Byť vyjednávači hlásili několik dní pokrok, přiznávali také, že stále zbývají problémy k řešení.

Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci vyzval delegace, aby sblížily svá stanoviska. "V této konečné fázi jednání musejí být strany připraveny sblížit své pozice a vložit do jednání větší politickou energii. Jestliže nyní rozhovory uváznou, všechno předchozí úsilí se promrhá," řekl. 

Fabius prohlásil, že rozhovory sice pokročily, ale že tento pokrok není dostatečný pro uzavření dohody v krátké době. Jeho britský kolega Philip Hammond řekl, že "existuje široká dohoda, ale že je třeba dopracovat klíčové otázky". "Některé z nich jsou velmi detailní a technické, takže zbývá ještě mnoho udělat a my v jednání pokračujeme," řekl Hammond.

Německá delegace oznámila, že se zatím nedohodlo nic. "Bude-li dobrá vůle na všech stranách, je dohoda možná," sdělil německý zástupce.

Izrael od počátku smysl rozhovorů zpochybňuje a poukazuje na to, že to, o čem se nyní jedná, nezabrání Íránu vyrobit bombu. Izrael a Írán neudržují vztahy a Izrael považuje jaderně vyzbrojený Írán za největší ohrožení. Premiér Benjamin Netanjahu ve středu kvůli lausannským jednáním vystoupil před novináře a naznačil, že by se rozhovory měly ukončit. "Svět musí usilovat o lepší dohodu," řekl. Podle něj je rozpor v tom, když Írán tvrdí, že nechce bombu, a přitom rozšiřuje své jaderné provozy a zvyšuje kapacitu na obohacování uranu. 

Netanjahu také poukázal na mocenské ambice Íránu na Blízkém východě, přičemž za nejčerstvější označil jeho počínání v Jemenu. Netanjahu se ve středu sejde s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem, na jehož pozvání před březnovými volbami vystoupil v Kongresu s projevem, v němž rozhovory s Íránem kritizoval.

Rámcová dohoda má ukončit dvanáctiletý svár s Íránem, za nímž bylo podezření, že Teherán civilním programem maskuje program vojenský, což Írán od začátku popíral. Teď se mají Íránci zavázat k omezení některých technologií na určitou dobu, ale zatím se nepodepsali pod nic konkrétního. Do konce června mají být vypracovány podrobnosti rámcové dohody.

"S dostatečnou důvěrou lze říci, že ministři (zahraničí) dosáhli obecné shody ve všech klíčových aspektech konečného urovnání tohoto problému," řekl Lavrov pozdě v noci. Dodal, že práce na návrhu písemné dohody začnou v příštích hodinách a že možné ujednání zahrnuje kontrolu íránského programu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) či kroky k uvolnění sankcí. 

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se podobně jako Lavrov domnívá, že příprava návrhu dohody by mohla začít ještě ve středu. Íránský vyjednávač Abbás Arákčí řekl, že by rozhovory mohly skončit do téhož večera. "Trváme na zachování programu vývoje pokročilých centrifug a na okamžitém zrušení sankcí týkajících se ropy, financí a bank, o ostatních sankcích jsme ochotni jednat," řekl.

Ministři Kerry a Zaríf se snaží jednání odblokovat 

Kerry a Zaríf spolu jednali v minulých dnech mnohokrát a ve středu se sešli jenom sami dva, aby našli kompromisní znění pro rámcové ujednání, které má Íránu přinést ukončení sankcí za zpomalení jaderného programu. Podle diplomatů brání uzavření dohody shoda v důležitých otázkách.

K vyjednavačům se v pondělí připojili ministři zahraničí šesti vyjednávacích zemí, což vyvolávalo dojem, že se k dohodě schyluje. 

Podle The Times je za krachem Chameneí, který zamítl požadavek, aby Írán ustoupil v klíčových bodech. Jde především o režim zrušení sankcí. Íránští vyjednávači prý v úterý Chameneího informovali, že vyjednavači nejsou ochotni přijmout jeho podmínku, aby byly sankce zrušeny okamžitě, a tak Chameneí ustoupit odmítl. Západ nabízí postupné rušení sankcí vázané na to, jak bude Írán dojednané podmínky plnit.