Před soudem v úterý skončily závěrečné řeči obžalovaných v kauze bývalé ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajného zneužití vojenské tajné služby. Verdikt v případu zazní v pátek v 10 hodin.
Jednání bude podle soudkyně veřejné. Žalobce navrhuje tresty mezi třemi a čtyřmi roky vězení. Čtveřice obžalovaných vinu odmítá a žádá zproštění obžaloby.
Případ projednává Obvodní soud pro Prahu 1. Soudkyně Helena Králová odročila jednání na pátek, kdy sdělí rozhodnutí. Řada výslechů svědků a také závěrečné řeči se odehrály kvůli utajovaným informacím s vyloučením veřejnosti. Králová potvrdila, že rozhodnutí bude veřejné.
Hlavní líčení se dostalo do závěrečné části v pondělí, kdy žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které kauzu dozoruje, navrhl Nečasové 3,5 roku vězení. Dalšími obžalovanými jsou dva exšéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Pro ně Bajger navrhuje 3,5 roku, tři roky a deset měsíců a tři roky a čtyři měsíce odnětí svobody.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Nagyová se jednání ze zdravotních důvodů neúčastnila, ostatní obžalovaní dorazili. Podle vyšetřovatelů čtveřice zneužila pravomoc, za což hrozí až pětileté vězení. Případ se týká údajného zneužití vojenské rozvědky - podle obžaloby nechala na podzim roku 2012 Nagyová sledovat z osobních důvodů manželku premiéra Petra Nečase Radku. Případ vedl k pádu vlády. Nečas se později s Nagyovou oženil.
Obžalovaní tvrzení o sledování odmítají. Představitelé rozvědky uvedli, že dostali úkol "z nejvyšších míst", aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát.
Advokát Nečasové Eduard Bruna v pondělí žádal, aby mohl přečíst písemné vyjádření své klientky, soudkyně to ale nepřipustila.
Páleník a Kovanda v úterý zopakovali, že podle nich žalobce nepředložil žádné důkazy. Stejně se vyjádřil Pohůnek. V závěrečné řeči prý poukázal na "rozpory, které byly mezi tvrzeními obžaloby a tím, co zaznělo při hlavním líčení". "Byl jsem obviněn z toho, že jsem měl vydat rozkaz ke sledování paní Radky Nečasové. Nic takového se nikdy nestalo. Obžaloba to neprokázala," řekl Pohůnek novinářům.
Soudkyně Králová projednávala kauzu již loni v červnu. Janě Nečasové tehdy uložila roční podmínku. Případy bývalých šéfů rozvědky předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění. Trestní stíhání Pohůnka zastavila.
Proti rozhodnutím podali žalobci odpor a stížnosti, ohradil se také Páleníkův advokát. V případě podmínky Nečasové to znamenalo hlavní líčení. Ostatní rozhodnutí ještě zkoumal Městský soud v Praze, který případ Králové nakonec vrátil, aby celou čtveřici projednala v hlavním líčení.
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Na základě odposlechů se vyšetřovatelé dostali k Nagyové. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.
Nagyová je obviněná také z údajného uplácení poslanců funkcemi, v případu je obviněný i Nečas. Žalobci ji nedávno obvinili ještě z krácení darovací daně, kterou údajně neodvedla z kabelek a šperků. Stát podle obvinění připravila o 705 925 korun, za což jí hrozí až deset let vězení. Žalobci ji chtěli obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Městský soud v Praze má na stole rovněž obžalobu ohledně údajného vynášení informací z Bezpečnostní informační služby, jednání zatím nebylo nařízené.
