Strana tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle částečných výsledků sice vyhrála nedělní parlamentní volby, ale zřejmě ztratila ve sněmovně i prostou většinu. Víkendové hlasování tak podle agentury AFP nejspíš pohřbilo Erdoganovu naději na ústavní změny a na posílení pravomocí hlavy státu.
Do sněmovny se poprvé v historii země zřejmě dostala i prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP). V neděli večer bylo podle turecké televize sečteno asi devadesát procent hlasů.
"Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby," řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelných představitelů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Erdoganova AKP byla v neděli večer ve vedení se 42 procenty hlasů. To by v přepočtu znamenalo pouze 263 křesel v parlamentu, který má 550 členů, a konec období třinácti let, kdy AKP vládla sama.
Prokurdská HDP podle předběžných výsledků získala 11,6 procenta hlasů a 73 křesel. Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 24, respektive sedmnáct procent hlasů. Jak ale upozornila agentura Reuters, dosud nebyly sečteny hlasy ve velkých městech, což by výsledky mohlo ještě změnit.
Nedělní volby byly de facto referendem o tom, zda posílit pravomoci Erdogana, jednoho z nejpopulárnějších, ale také nejkontroverznějších moderních tureckých vůdců, a vytvořit tak prezidentskou republiku. K tomu by byla potřeba změna ústavy, kterou by muselo podpořit 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů.
Volební výsledek bude patrně ranou pro Erdogana a jeho premiéra Ahmeta Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi "novým Tureckem" a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči.
