Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek 600 korun. Už před pondělním jednáním vlády se na tom domluvili předsedové koaličních stran. Sdělil to ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Státní pokladnu to podle něj bude stát 1,7 miliardy korun. V příštím roce by pak penzisté měli dostat přidáno podle zákona a ne víc, jak navrhovalo ministerstvo práce. Podle plánu resortu se důchod měl v průměru od ledna zvednout o 205 korun. Zřejmě to bude zhruba polovina. V pondělí by o tom měla jednat vláda.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka předtím v tiskové zprávě uvedl, že jednorázový příplatek 600 korun pro všechny důchodce navrhne sociální demokracie, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Podle současného zákona vzrostou penze v příštím roce průměrně přibližně o 100 korun.

Příspěvek podle premiéra důchodci dostanou v prosinci. "Já jsem rád, že s tímto návrhem koaliční partneři souhlasí, a proto jsem dnes požádal paní ministryni (práce a sociálních věcí Michaelu) Marksovou, aby připravila konkrétní návrh zákona," řekl Sobotka, který je nyní v Bruselu na vrcholném jednání EU se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC).

Potřebných zhruba 1,7 miliardy korun vláda podle Sobotky vezme z úspor v letošním rozpočtu, které vzniknou díky vyššímu hospodářskému růstu. "Použijeme například část finančních prostředků, které se ušetří na nevyplacené podpoře v nezaměstnanosti," dodal.

Penze se podle zákona zvyšují o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Proti loňskému květnu se ceny meziročně zvedly o 0,4 procenta a reálná mzda se loni zvýšila o 1,8 procenta. Podle těchto údajů by tak důchod rostl asi o procento. Ministerstvo práce navrhovalo přidání o 1,8 procenta, tedy v průměru o 205 korun. Kabinet o tom jednal už v pondělí, kvůli neshodám debatu přerušil. Možnost jednorázového příplatku pak zmínil šéf lidovců Pavel Bělobrádek i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Pokud by důchody rostly podle zákona, výdaje na zvýšení by příští rok podle ministerstva práce činily asi 3,5 miliardy korun. Kdyby se přidávalo o 1,8 procenta, bylo by to asi 6,9 miliardy korun. Místo 3,4 miliardy navíc příští rok by tak mělo letos do penzí putovat o 1,7 miliardy víc. Podle původního návrhu si měl průměrný penzista polepšit příští rok celkem o 2460 korun, podle nového plánu by to mělo být zhruba o polovinu méně. K tomu má ale přibýt 600 korun. Stát by měl vyplatit víc než 2,8 milionu těchto příspěvků.

KDU-ČSL sdělila, že je "příznivcem toho, aby se valorizovalo podle zákona" a přidaly se k tomu nějaké peníze navíc. "V podstatě by se jednalo o jednorázovou částku," uvedl šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek. Podle místopředsedy strany Jana Bartoška je lepší jednorázová částka podle možností rozpočtu, než "přidávat po dvacetikoruně měsíčně".

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Rada seniorů podle svého místopředsedy Milana Taraby s návrhem zcela spokojena není. "Žádná, řekl bych stoprocentní spokojenost být nemůže," řekl. Ocenil ale, že částka je pro všechny důchodce stejná.

Jednorázový příspěvek podle Taraby nedorovná nižší valorizace minulých let. Růst penzí kvůli krizi přibrzdila Nečasova vláda. Důchodci dostávali dva roky přidáno jen o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Aby se výpadek kompenzoval, bylo by potřeba příští rok penze zvýšit o tři procenta, dodal Taraba. Výdaje navíc na jednorázový příspěvek se podle něj do rozpočtu částečně vrátí ve spotřební dani a v nižších doplatcích na bydlení.

Důchody se zvyšují každý rok od 1. ledna. Letos rostly o 1,8 procenta, tedy v průměru o 200 korun. Vláda tak přidala víc, než jí nařizoval zákon. Zdůvodnila to tím, že chce penzistům dorovnat nižší valorizaci z předchozích let. Stejně navrhuje ministerstvo práce postupovat i letos.

Letos by měli důchodci mít k dispozici zhruba 113,8 procenta částky, kterou měli v roce 1989. Příští rok by to bez vyššího přidání bylo 112,5 procenta, uvedlo ministerstvo práce. 

Dříve vláda mohla schválit i vyšší valorizaci, než stanovil zákon. Novela před několika lety tuto možnost zrušila. Zákonodárci to zdůvodňovali třeba tím, že by kabinet neměl mít možnost například před volbami přidávat víc.