Policie na pražském Hlavním nádraží celý pátek kontroluje vytipované vlaky, kterými by mohli jet nelegální migranti. Zatím bylo zadrženo 13 lidí. Šlo třeba o občany Afghánistánu, Sýrie či Gambie. Řekl to mluvčí pražské policie Jan Daněk. Podle Daňka se na akci podílí cizinecká policie, která bude o nelegálních uprchlících zjišťovat bližší informace.
Policie v minulých dnech kvůli nelegální migraci zvýšila kontroly na silnicích i železnici. Uprchlíci nejčastěji hranice překračují v Jihomoravském kraji. "Na přechodu v Mikulově dnes policisté žádné cizince nezadrželi" řekla mluvčí Jihomoravské policie Petra Vedrová.
Senát ve čtvrtek v souladu s vládou odmítl zavedení kvót pro přemisťování uprchlíků v rámci EU. Doporučil spíše stabilizovat situaci v zemích původu migrantů. Horní komora se na tom ve čtvrtek shodla při posuzování návrhu Evropské komise na opatření ve prospěch Itálie a Řecka, které se potýkají s přílivem uprchlíků z Asie a Afriky.
"Povinná relokace migrantů z Itálie a Řecka neřeší důvody současné masivní migrační vlny, nijak nesouvisí s ochranou života migrantů ve Středozemním moři, ani nepřispívá ke snížení migračního tlaku na Evropu jako celek. Naopak může podněcovat více osob k ilegální imigraci do Evropské unie," usnesl se Senát na návrh svého Evropského výboru.
Nedobrovolně přemístění migranti podle senátorů nebudou chtít zůstat ve státě, do kterého by byli umístěni, ale budou se chtít dostat do zemí, kam původně chtěli. Cílovými státy jsou aktuálně hlavně Německo a Švédsko. Představovalo by to bezpečnostní rizika včetně obnovení převaděčských sítí uvnitř EU, míní Senát.
Evropská komise v květnu jako součást odpovědi EU na migrační vlnu navrhla přerozdělit za dva roky 40 000 žadatelů o azyl ze Sýrie a Eritreje, u nichž je naděje na získání azylu v unii. To by mělo ulehčit Itálii a Řecku, které příval přestávají zvládat. Na ČR by připadlo 1 328 osob. Výhrady k návrhu mají nejen země ze střední a východní Evropy, ale i například Španělsko.
"My se bojíme toho, že jestliže kvóty budou povinné, bude to pozvánka pro další migranty," zdůvodnil senátorům postoj vlády ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Poznamenal, že 60 procent uprchlíků nemá nárok získat na azyl v Česku, neboť jsou ekonomickými migranty. Podle něj by si ČR měla právo vybrat, koho chce na svém území.
Ministr považuje za důležité podepsat smlouvy umožňující návrat ekonomických migrantů a zefektivnit boj proti pašerákům lidí.
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) uvedl, že EU musí být schopna uhájit své hranice a musí pomoci příhraničním zemím ochránit se před živelným přísunem migrantů. "Řešíme důsledek místo toho, abychom řešili příčiny, Je třeba, aby EU přestala byrokraticky přerozdělovat, ale začala aktivně konat," uvedl k návrhu komise.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) mimo jiné uvedl, že není problém s migranty, pokud se přizpůsobí pravidlům a zákonům. "Pokud požadují, abychom se přizpůsobili jejich pravidlům, to požaduji za nepřijatelné. Tady už jde o evropskou civilizaci jako takovou," dodal.
Evropa na osudové křižovatce
Evropa je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) znovu na osudové křižovatce. Řešení migrační krize vyžaduje spolupráci i solidaritu členských zemí unie.
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou špatným řešením a v důsledku mohou vést i k rozpadu Evropy, uvedl ministerský předseda ve sněmovně na čtvrteční mimořádné schůzi k migraci.
Kvóty navrhované Evropskou komisí by mohly podle něho být jen živou vodou pro extremisty, xenofoby a okrajové proudy.
"Mohou zesílit do té míry, že vůbec rozloží Evropu," míní Sobotka. Kvóty navíc podle něho můžou taky působit jako pozvánka do Evropské unie a mohl by tedy vzrůst i kriminální byznys převaděčů.
Česko je ochotné posílit solidární aktivity na dvoustranné bázi s Řeckem, Itálií nebo Rakouskem, dodal.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) poslancům řekl, že Česko kvůli migrační krizi posiluje kontroly ve vlacích z Maďarska a na některých vybraných silnicích v příhraničí. Policie tak reaguje na situaci v Rakousku, Maďarsku a dalších zemích.
Vážnost migrační krize Sobotka srovnal se situací na východní Ukrajině. Ze zemí, v nichž se rozložilo vedení, proudí do Evropy statisíce lidí. Za loňský rok se podle Sobotky dostalo na starý kontinent centrální středomořskou trasou 170 000 migrantů, letos jen do Itálie už 47 000 lidí.
Balkánskou cestou podle Sobotky loni přišlo do unie 37 000 uprchlíků, letos už přes 50 000. Právě z této trasy, kterou proudí hlavně lidé z Kosova, Afghánistánu a Sýrie, se podle něj stává ta hlavní. Východní středomořskou trasou podle Sobotky loni do EU dorazilo přes 50 000 lidí, letos zatím kolem 47 000.
Mimořádnou schůzi sněmovny vyvolaly opoziční TOP 09, ODS a hnutí Úsvit. Poslankyně za ODS Miroslava Němcová je přesvědčena o tom, že by Česko mohlo spíše investovat více peněz například do uprchlických táborů blízko zemí původu uprchlíků, než je přijímat v Evropě.
Zavedení kvót pro uprchlíky by podle Marka Ženíška (TOP 09 a Starostové) mohlo mít záporný dopad na samotný projekt Evropské unie.
Poslanec se obává toho, že by věc zneužily xenofobní nebo protievropské strany. Podle předsedy poslanců Úsvitu Marka Černocha problém s uprchlíky eskaluje po celé Evropě a v dohledné době by mohl být i v Česku.
Schůze musela být večer přerušena. Do elektronického systému totiž nebylo přihlášeno dost poslanců na to, aby si mohli odhlasovat možnost nočního jednání. Miroslava Němcová z ODS označila za hanbu koalice to, že nedokázala zajistit účast svých členů. Poukazovala i na to, že se někteří poslanci ze systému podle ní záměrně odhlašovali. Kdy bude schůze pokračovat, není známo.
