Česká republika je schopna dobrovolně přijmout stovky migrantů, konstatuje mandát vlády pro premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), s nímž předseda vlády vystoupí na nadcházejícím summitu EU.
Ve středu to po schválení mandátu řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). O konkrétních číslech se ale podle něj v Bruselu jednat nebude a Sobotkův mandát je ani neobsahuje. Do konce léta chce vláda podle Prouzy prověřit, kolik migrantů může Česko skutečně vzít. Českou pozici kritizuje opoziční ODS.
"Bude mluvit o tom, že Česká republika je schopna být solidární sama a dobrovolně. Že nepotřebuje, aby nám někdo přikazoval, co máme dělat, že si umíme poradit sami," přiblížil státní tajemník, s čím Sobotka vystoupí při debatě o řešení migrační krize. Jeho součástí jsou i navrhované kvóty na přerozdělování uprchlíků z Itálie a Řecka, které Česko a další země odmítají, což Sobotka v Bruselu zopakuje.
"Česká republika je určitě dneska schopna přijímat řádově stovky uprchlíků, jednání Evropské rady ale nebude o konkrétních číslech," doplnil Prouza.
Premiér bude podle něj na základě mandátu vlády na summitu za Česko požadovat výrazně efektivnější ochranu vnějších hranic EU a fungující návratovou politiku uprchlíků a větší schopnost bojovat s pašeráky migrantů do Evropy. Zopakuje také závazek české vlády pomáhat migrantům, kteří jsou ve svých zemích ohroženi.
Podle ODS je to ale "nedobrovolně dobrovolné rozhodnutí". "V situaci, kdy ani nevíme, zda někdo z těchto uprchlíků má zájem do ČR jít, je tato pseudonabídka svou logikou postavená na hlavu. Sobotka nechce kvóty na uprchlíky, ale dobrovolně je vlastně dodrží. Vlk se nažere, ale koza celá nezůstane," uvedl předseda strany Petr Fiala. "Pokud vláda neposkytne jasné a konkrétní informace o průběhu, realizaci a nákladech tohoto kroku, je pouze líbivým gestem vůči evropské byrokracii, které může mít vážné dopady na bezpečnost naší země, a proto je nutné ho odmítnout," dodal.
Podle Prouzy chce vláda do konce léta znát maximální kapacitu, kolik migrantů bude moci Česko přijmout, aby pak mohla jednat s dalšími evropskými státy, jak jim s přílivem uprchlíků pomoci. "Na konci léta budeme vědět, jaké máme kapacity, a budeme se bavit o tom, jestli budeme přijímat lidi, kteří jsou dneska v Německu, nebo zda spíš ulehčit Itálii nebo Řecku," poznamenal státní tajemník.
Do té doby bude vláda podle něj o této otázce diskutovat se zaměstnavateli a odbory, aby měla představu, kde by byla pro migranty volná místa, aby se mohli integrovat do společnosti.
"Bude to o diskusi s kraji a obcemi, kde můžeme nabídnout bydlení," dodal Prouza, podle něhož u výběru uprchlíků bude na prvním místě jejich bezpečnostní prověrka.
Sobotka přivítal, že Maďarsko couvlo ohledně přijímání migrantů
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přivítal, že Maďarsko ve středu popřelo úterní informace, že pozastavilo platnost evropské azylové dohody, a uvedlo, že se jeho krok týká jen přijímání ilegálních uprchlíků, kteří vstoupili na území Evropské unie přes Řecko. Právě u Řecka existují podle Sobotky vážné signály o nedostatečné ochraně vnější hranice EU.
Jednostranné pozastavení platnosti azylové dohody oznámil v úterý mluvčí maďarské vlády, což vyvolalo tvrdou kritiku sousedního Rakouska a Itálie. Také Evropská komise se nechala slyšet, že Budapešť požádá o vysvětlení jejího kroku.
V reakci na tuto kritiku ve středu šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó odmítl, že by maďarská vláda pozastavila platnost dohody, ale že jeho země jen nechce přijímat zpět ilegální migranty, kteří do EU vstoupili v Řecku.
"Vítám středeční prohlášení Maďarska, které zmírnilo předcházející informace," komentoval Sobotka na tiskové konferenci po jednání vlády.
"Vítám to, že Maďaři toto své prohlášení soustředili směrem k Řecku, kde samozřejmě existují vážné signály o tom, že nejsou úplně naplňovány všechny procedury z hlediska fungování schengenské hranice," dodal.
Takzvané dublinské nařízení, které je účinné od 1. ledna 2014, stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území unie.
Právní předpis má zaručit, že žadatel nebude vracen z jednoho státu unie do druhého a má také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v EU.
