Ústavní soud ve čtvrtek zamítl návrh prezidenta Miloše Zemana na zrušení služebního zákona. Vyhověl mu pouze v jediném z jeho návrhů a vypustil z normy jednu větu. Zeman navrhl zrušení celkem 20 rozsáhlých pasáží zákona, které upravují třeba diskutované postavení politických náměstků.

Ústavní soud zrušil na návrh Zemana tu část zákona o státní službě, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud v nich bude chtít snížit počet pracovních míst, popřípadě náklady na mzdy zaměstnanců.

Podle současného znění zákona by vláda potřebovala souhlas každého představitele z těchto sedmi ústředních státních orgánů. K těmto klíčovým institucím státu patří například antimonopolní úřad nebo Energetický regulační úřad.

"Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji," sdělil Zemanovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček. 

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už od čtvrtka.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.

Zemanovi se nelíbil třetí odstavec paragrafu 17, který původně stanovoval, že návrh systematizace předkládá vládě ministr vnitra a systemizaci na následující kalendářní rok schvaluje vláda. Jediná věta, kterou Ústavní soud na Zemanovu žádost vypustil, zněla:

"Jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) oproti systemizaci pro předchozí kalendářní rok."

Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68 000 státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.