Někdejší nucený správce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a exnáměstek ministerstva zdravotnictví Antonín Pečenka v pondělí u soudu odmítl obžalobu z toho, že se pokusil zneužít svou pravomoc uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí mezi pojišťovnou a protonovým centrem. Trvá na tom, že jeho záměrem bylo zavést v Česku nejmodernější technologii léčby. Pojišťovna by podle jeho výpočtů ročně ušetřila tři miliardy korun. Lékař však nedokázal uspokojivě vysvětlit, proč podobu smlouvy nekonzultoval s právním oddělením VZP.

Kauza se týká smlouvy VZP s firmou Proton Therapy Centre Czech (PTCC) z dubna 2006. Tento dokument předpokládal uzavření smlouvy, která by protonovému centru po dobu 15 let garantovala cenu hrazených léčebných výkonů pro 1650 pacientů za jeden rok. Podle obžaloby tak mohla pojišťovně vzniknout miliardová škoda.

Státní zástupce Pavel Prygl uvedl, že Pečenka uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí "neoprávněně, nedůvodně a nekoncepčně" a v úmyslu opatřit PTCC značný prospěch. Dostal se prý mimo rámec pravomocí nuceného správce, k uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními totiž nebyl oprávněn. Uzavření smlouvy údajně bylo v rozporu i s příslušnými vyhláškami ministerstva zdravotnictví. Vědecká rada ministerstva se prý navíc shodla na tom, že protonová léčba je v ČR vhodná jen pro 200 pacientů ročně.

Třiašedesátiletý Pečenka v pondělí po opakovaných dotazech soudce i žalobce přesvědčivě neobjasnil, proč se ohledně vypracování či posouzení smlouvy neobrátil na právní oddělení VZP ani na jiného odborníka, ale spolehl se na právníka, kterého platilo PTCC. Uvedl jen, že další konzultaci nepovažoval za nutnou, protože právníka znal jako kvalitního odborníka. Nevysvětlil také, proč se smlouva v dokumentaci VZP vůbec nenašla.

"Denně jsem podepisoval řadu dokumentů, jezdil jsem z ministerstva na pojišťovnu a zpět. Kde byla smlouva uložena, nevím," sdělil. Státní zástupce ale zdůraznil, že Pečenka ve VZP pracoval dávno před tím, než se stal jejím nuceným správcem, a byl tedy obeznámen s interními předpisy včetně sjednávání smluv.

Pečenka do pojišťovny nastoupil v roce 2000, a to na pozici vrchního ředitele zdravotního úseku. Do funkce nuceného správce VZP jej jako svého náměstka jmenoval tehdejší ministr zdravotnictví David Rath (tehdy ČSSD), a to od listopadu 2005. Smlouvu o smlouvě budoucí Pečenka uzavřel jen několik dní předtím, než v roli nuceného správce skončil.

O tom, že se jeho působení chýlí ke konci, údajně nevěděl. Kontrakt, který obsahoval konkrétní údaje, prý vnímal pouze jako obecný příslib. "Považoval jsem to (smlouvu) jen za příslib investorovi, který zaplatí celou investici a v České republice bude protonové centrum. Myslel jsem, že konečná smlouva bude vypadat úplně jinak," podotkl.

Smlouva o smlouvě budoucí má podle něj 15 stránek, přičemž první tři prý určují, jaké podmínky musí budoucí provozovatel centra splnit. Dobu trvání smlouvy bylo prý možné ještě upravit, stejně jako ceny. "Všechny údaje v návrhu byly podmíněny nějakým krokem, smlouva nezajišťovala budoucímu provozovateli ani korunu," zdůraznil Pečenka.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Svou obhajobu stavěl zejména na tom, že protonová léčba je velmi prospěšná. "Vyzkoušel jsem všechny možnosti, jak tuto metodu prosadit. Neprodražuje systém onkologické léčby, naopak ho velmi výrazně zlevňuje. Jeden pacient by stál 400 tisíc až 600 tisíc korun, zatímco pacient léčený chemoterapií stojí 2,5 milionu. Pravděpodobnost vyléčení je u protonu navíc řádově vyšší," řekl.

Pojišťovně nakonec podle obžaloby nevznikla škoda, protože VZP platnost smlouvy úspěšně napadla. K trestnímu řízení se však přesto připojila jako poškozená a požaduje po Pečenkovi zhruba 1,6 milionu korun za právní zastoupení v soudním sporu s protonovým centrem.

Poté, co PTCC prohrálo spor o platnost dokumentu, začalo ceny pro VZP zvyšovat - za jedno záření požadovalo nejprve 39 000 korun, letos 55 000 korun. Nyní s pojišťovnou jedná o uzavření smlouvy, díky níž by se protonová terapie mohla dostat do seznamu výkonů VZP.