Ruská nevládní organizace Golos, proslulá odhalováním přehmatů i falšování voleb v Rusku, po roční soudní bitvě dosáhla toho, že jí úřady vrátily zhruba 400 000 rublů (asi 174 000 korun), které dříve zaplatila na pokutách za své odmítání označovat se za "zahraničního agenta".
"Označení sdružení Golos za zahraničního agenta bylo chybné. Dnes (ve středu) nám vrátili pokuty a vyškrtávají ze seznamu," uvedl jeden z představitelů organizace Roman Udot na sociální síti. "Je to neuvěřitelné vítězství a nepopsatelné uspokojení: dostat zpět pokuty od samotného ministerstva spravedlnosti!" dodal.
Výkonný ředitel organizace Grigorij Melkoňjanc upřesnil, že ministerstvo již peníze vrátilo, ale vyškrtnutí ze seznamu "zahraničních agentů" prý protahuje. Melkoňjanc doufá, že se formality završí v nejbližší době, a to tím spíše, že ministerskou prověrkou organizace už úspěšně prošla. Samo ministerstvo se dosud nevyjádřilo.
Hanlivé označení "zahraniční agent", které v myslích mnoha Rusů vyvolává vzpomínky na špionomanii sovětské éry, musí ze zákona používat všechny ruské nevládní organizace politického zaměření, které jsou financovány z ciziny. Golos ale zahraniční příspěvky od účinnosti zákona o "zahraničních agentech" odmítá.
Norský Helsinský výbor v listopadu 2012 přiznal ruské organizaci cenu a peněžní příspěvek ve výši 7700 eur (asi 208 000 korun). Golos sice peníze vzápětí dárci vrátil, ale ruská prokuratura přesto nařídila organizaci zaregistrovat se jako "zahraniční agent". Golos to odmítl, a tak musel zaplatit pokuty a vést soudní při, která dospěla až k ústavnímu soudu. Ten rozhodl, že organizace odmítající přijímat peníze z ciziny nejsou zahraničními agenty.
Sdružení Golos má odbočky ve většině ruských regionů a je všeobecně považováno za jedinou monitorovací organizaci v Rusku, která je plně nezávislá na státních úřadech. Aktivisté Golosu se už déle než deset let angažují v celostátních i místních volbách a upozorňují na manipulace s hlasy voličů a volební podvody.
Organizace sehrála zásadní roli při dokumentování údajných přehmatů a falšování v parlamentních volbách v prosinci 2011, které podnítily masové protesty proti režimu Vladimira Putina. I tak byl Putin na jaře 2012 potřetí zvolen prezidentem. Odpor zlomil i za pomoci nových represivních zákonů, včetně zákona o "zahraničních agentech" z léta 2012.
