Předsedové parlamentních komor a prezident Miloš Zeman po úterní schůzce v Lánech vyzvali Českou národní banku (ČNB), aby zmírnila intervence a nelpěla na hranici 27 korun za euro. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha a předsedy sněmovny Jana Hamáčka jsou zásahy ČNB dlouhodobě neudržitelné. ČNB na prohlášení reagovat nebude.
"Standardně nekomentujeme výroky politiků, stejně tak jako nemůžeme přijímat jejich pokyny," reagoval mluvčí banky Tomáš Zimmermann.
Štěch má za to, že se potvrdily obavy prezidenta a části politiků a ekonomů, že zásahy ČNB nejsou dlouhodobě udržitelné. "A myslíme si, že Česká národní banka by měla přehodnotit svoje postoje, neměla by nadále intervenovat k oslabení české koruny. Poškozuje většinu českých občanů," nechal se slyšet předseda Senátu. Intervence podle něj nejsou potřebné ani pro český vývoz.
"V tomto se naprosto shodujeme a do určité míry se dá říct, že vyzýváme znovu bankovní radu, aby přece jenom v intervencích tempo zmírnila, aby nelpěla na té 27korunové hranici," podotkl také. Věc by podle něj měla ČNB řešit okamžitě.
Zeman v poslední době centrální banku v souvislosti s devizovým intervencemi několikrát kritizoval.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Bankovní rada již před časem oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí roku 2016.
Posílení koruny ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda považuje apel za kontraproduktivní, ale očekávaný. "Politici, zdá se, svojí lánskou výzvou sledují krátkodobé zájmy, přičemž ovšem v důsledku ohrožují zdravý dlouhodobý vývoj české ekonomiky. Předčasné ukončení intervencí je krok, jehož diskuse je za stávajících podmínek více než smysluplná. Měla by se však odehrávat v rovině odborné debaty, nikoli na politickém kolbišti," uvedl Kovanda.
Podle něj mohou podobné výzvy politiků navodit pochybnost o nezávislosti ČNB a představovat další impuls pro devizové obchodníky, aby zesílili svůj spekulativní tlak na českou měnu v rámci testování, zda ČNB intervenční závazek opravdu udrží.
"V rámci bránění závazku přitom ČNB může být potenciálně nucena kumulovat další devizové rezervy a prodávat další koruny. Část kumulovaných rezerv v takovém případě bude možno připsat výlučně právě politickým aktivitám typu lánské výzvy," varuje Kovanda. Podle něj politici výzvou sledují jen zisk politických bodů u veřejnosti.
EU prý musí zesílit své vnější hranice
Evropská unie by měla posílit ochranu svých vnějších hranic, shodli se také Zeman a šéfové obou komor parlamentu. Pokud opatření nepomohou, mělo by Česko kvůli migrační krizi posílit své hranice. V úvahu připadá i nasazení armády.
"Shodli jsme se na tom, že jediným možným dlouhodobým řešením je posílení vnější ochrany hranic Evropské unie, posílení mise Frontex a současně také je potřeba být připraveni na to, kdyby tato posílení nevedla ke kýženým výsledkům, tak mít připravena adekvátní vnitrostátní opatření," uvedl Hamáček.
"Shodli jsme se, že je potřeba skutečně soustředit síly na tlak v Evropské unii, abychom vytvořili jednotnou politiku, která bude účinná, efektivní, abychom zadrželi ty běžence na africkém kontinentu, v arabském světě," poznamenal zase Štěch. Když to nepůjde, nezbude podle něj nic jiného než výrazně posílit ochranu českých hranic – třeba formou mimořádných cvičení armády.
Hamáček také vyjádřil přesvědčení, že Česko zatím zvýšenou migraci zvládá. Prostor pro zlepšení vidí například při zajišťování zdravotní péče pro běžence, kteří mají někdy nemoci, s nimiž zde není příliš zkušeností. Stálo by podle něj za to podpořit nemocnice v blízkosti zařízení pro migranty.
Zemanova cesta do Číny
Štěch i Hamáček vyjádřili souhlas se Zemanovou cestou do Číny, protože je podle nich zcela v intencích české politiky. Podle Hamáčka se sice evropským představitelům nelíbí oslavy konce druhé světové války v Pekingu a chtějí je bojkotovat, ale přitom s Čínou rozvíjejí obchodní vztahy a byznys.
S válečnými oslavami v Moskvě ty pekingské není možné srovnávat, dodali šéfové parlamentu.
