Severoatlantická aliance se musí přizpůsobit změnám bezpečnostního prostředí ve svém okolí, po setkání s delegací české vlády to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

K problému migrace šéf aliance poznamenal, že vyžaduje okamžitou reakci Evropské unie. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nutné, aby se posílilo zaměření NATO na kolektivní obranu aliance.

Na cvičení NATO zamíří do Německa i Češi. Natrénují pomoc napadenému státu - čtěte ZDE

"V Evropě potřebujeme okamžité kroky, ale zároveň se potřebujeme zaměřit na základní příčiny v zemích regionu, odkud pocházejí uprchlíci," řekl Stoltenberg. Právě o řešení příčin se podle něj NATO snaží svým angažmá v Afghánistánu, pomocí Iráku nebo Jordánsku či spoluprací se zeměmi severu Afriky.

Svými kroky podle něj Severoatlantická aliance pomáhá zvyšovat schopnost těchto států, aby se samy stabilizovaly. "V dlouhodobém horizontu je to jediné možné řešení," uvedl.

Není podle něj vždy nutné, aby NATO "vysílalo velké množství bojových jednotek", uvedl v reakci na dotaz, jestli se aliance zapojí do řešení migrační krize větší akcí. Podobně se vyjádřil i Sobotka, podle něhož kontrola migračních toků není úkolem NATO.

O možných řešeních migrační krize mluvil večer se šéfem NATO také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle něj je nutné zapojení USA, Ruska a Číny, ale i NATO a EU.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

"Přestože třeba mezi Českem a Ruskem jsou příkopy způsobené odlišným pohledem na obsazení Krymu, měli bychom se snažit zapojit i Rusko do řešení skutečných příčin migrační krize, kterými jsou katastrofální podmínky pro život způsobené válkou v zemích, jako je Sýrie, Libye a další," řekl Štěch.

"Představitelé EU nám zhoršují situaci tím, že hovoří pouze o přerozdělování migrantů, ale ne o řešení krize v zemích, odkud uprchlíci pocházejí," dodal.

K zahájení námořní operace proti pašerákům i dalším krokům ve středu NATO vyzval vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda svůj plán Stoltenbergovi představil a jak na něj šéf NATO reagoval, uvedl, že "debata bude pokračovat na večeři".

Sobotka se na tiskové konferenci po jednání vyslovil také pro posílení podílu evropských spojenců na zajištění bezpečnosti aliance. Dodal, že je nyní nutné, aby byl uskutečněn akční plán připravenosti NATO, který členové aliance loni schválili.

Češi budou v Afghánistánu i po roce 2016

Česko předpokládá, že se bude vojensky angažovat v Afghánistánu i po roce 2016. Ke konci roku 2016 oznámily ukončení své mise v Afghánistánu Spojené státy. Američané ale ještě chtějí vést o svém dalším zapojení politická jednání s afghánskými představiteli.

Česká armáda má schválenou misi v Afghánistánu do konce roku 2016. V zemi na začátku září působilo 281 vojáků, většina z nich má na starosti ostrahu spojenecké letecké základny Bagrám. Česko svým počtem vojáků patří mezi deset největších přispěvatelů do mezinárodní operace.

Sobotka ve středu také připomněl, že české armádě po několika letech opět roste rozpočet. To by podle premiéra mělo vést ke zlepšení schopností i kapacit českého vojska. Rozpočet by se měl v příštím roce vyšplhat na 47,5 miliardy korun, letos činil méně než 44 miliardy.

Česko vyšle vojáky do Mali a na Golanské výšiny, schválila vláda - čtěte ZDE

Podle Stoltenberga je Česká republika pevným a odhodlaným členem NATO. Pochválil Česko za to, že se dokázalo vypořádat s finanční krizí. "Umožňuje vám to, abyste mohli zvyšovat investice do obrany. Vítám vaše velké odhodlání toto učinit," poznamenal Stoltenberg.

Po konci studené války s poklesem napětí ve světě se snižovaly i vojenské rozpočty. "Teď to napětí stoupá a musíme obranné rozpočty navyšovat," řekl. České armádě poděkoval za to, že vyslala do čela Vojenského výboru NATO bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla.