Pokud nezměníme dnešní hospodářství, do dvou set let se naše planeta oteplí o celých osm stupňů Celsia. Varoval před tím v úterý v Praze přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber.
Zakladatel a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatu radí s bojem proti oteplování i německé kancléřce Angele Merkelové.
Před zaplněným sálem na Akademii věd upozornil například na nutnost snížení spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů. "Fosilní paliva musíme nechat v zemi. Je to jako zlatá žíla, na které sedíme a nesmíme ji vytěžit," řekl.
V posledních letech se planeta nebývale otepluje a základní otázka podle Schellnhubera zní: Jsou změny, které nyní zažíváme, výsledkem lidské činnosti? Ano i ne, vysvětlil dvěma teoriemi klimatolog a fyzik.
Zčásti způsobují změnu klimatu takzvané Milankovičovy cykly, tedy změny v příjmu slunečního záření dopadajícího na Zemi, které jsou dané výkyvy planety z osy při oběhu kolem Slunce.
Vážení čtenáři, omlouváme se, v titulku jsme chybně uvedli jméno klimatologa. Jak vyplývá z textu, jmenuje se Schellnhuber.
Panu Schellnhuberovi i čtenářům se omlouváme.
Schellnhuber ale upozornil i na známý skleníkový efekt. "Autor myšlenky Arrthenius zjistil už na konci devatenáctého století, že se kvůli tomu zemský povrch v budoucnu ohřeje o více než dva stupně Celsia. Přišel na to bez počítače, jen pomocí tužky, byl to génius," připomněl vědec.
A představil animovanou mapu světa, na které se postupně červeně vybarvují místa, kde se kvůli působení člověka vypouští velké množství skleníkových plynů. "Čím více emisí, tím více lidí tam žije a tím větší blahobyt," komentoval profesor.
Nejprve se začala na mapě zbarvovat Velká Británie, kde vypukla v půli osmnáctého století průmyslová revoluce.
"Sledujete historii lidstva podle množícího se CO2, tedy oxidu uhličitého," uvedl. Německo se podle mapy stalo jako druhé na světě uhlíkovou velmocí, což podle Schellnhubera způsobilo první světovou válku. "Museli rozhodnout, kdo je uhlíkovou velmocí," řekl s nadsázkou. V 60. letech minulého století začala více emisí vypouštět i jižní Afrika, Brazílie nebo Blízký východ.
"Co se stane, když nám zrudne celý svět? Podle konvenčních pravidel bude celá planeta rozvinutá, ale bude to znamenat oteplení planety až o osm stupňů," varoval fyzik před hrozícím vývojem.
Pokud se ale "překope" hospodářství, "vejdeme se" podle něj do zvýšení pouze o dva stupně.
Větší oteplení a větší množství emisí by znamenalo asi devadesátiprocentní úhyn korálových útesů a masivní tání ledovců v Arktidě i Antarktidě. Hladina moří by tak stoupla o sedm metrů.
"Čím více se v oblasti pohybuji, tím větší mám obavy. Se současnou situací je potřeba něco udělat," apeloval pětašedesátiletý expert. Svou přednášku nazval Problém klimatu a jeho transformativní řešení. "To proto, že je to systémový problém. Svět se změní a my také. Můžeme se do toho ale pokusit zasáhnout," řekl Schellnhuber.
Mezi dalšími změnami, které nás čekají, jmenoval extrémní povodně i El Nino a hladomory způsobené suchem v Africe. "Do budoucna budeme muset změnit celou energetiku planety. V červnu se na setkání sedmi států dohodlo, že musíme udržet oteplení pod dvěma stupni," uvedl.
Je proto podle něj nutné, aby byla v budoucnu solární energie levnější než fosilní paliva. A aby se vybudovala síť, která by vedla solární energii z Afriky do Evropy. Připouští ale strategické riziko – průmysl je na fosilní zdroje silně navázaný.
"Zjistili jsme ale, že překopání energetiky by stálo pouhé dvě miliardy eur. Je to o výzkumu a vývoji," prohlásil klimatolog.
Podle Schellnhubera je rovněž důležité stavět energeticky pozitivní domy, které budou energii samy vytvářet a posílat ji do sítě. A nepůjde jen o domy, klimatolog si představuje energeticky úsporná celá města. Optimistický je i ohledně elektromobilů. "Jsem naprosto přesvědčený, že můžeme přejít na energetická auta," uvedl. Dalším důležitým bodem je podle něj využitelnost odpadů, například recyklace mědi.
%insert_attachment[59522200] priloha.html%
Velké energetické společnosti podle něj ztrácí dech a budoucnost je v těch menších.
"Za posledních patnáct let se jejich počet zvedl z 60 na 700," říká Schellnhuber.
Řadí se mezi angažované vědce, po vzoru Alberta Einsteina, v jehož pracovně sídlí. "Myšlenka, že vědec nemá zasahovat do společnosti, je nezodpovědná," říká muž, který se mimo jiné také podílel na tvorbě encykliky Laudato Si‘ papeže Františka věnované ochraně životního prostředí.
Také Česko má podle Schellnhubera na výběr, a to vzhledem ke své poloze v Evropě, kvalitním odborníkům i infrastruktuře.
"Můžete si zvolit, můžete být nejenom součástí nového hospodářství, ale dokonce být jedním z tahounů. Anebo můžete zaostávat a být součástí starého hospodářského systému, který dříve nebo později vyhyne," řekl.
Schellnhuber už v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně dva stupně Celsia vůči předindustriálnímu období - koncept, který přijala německá vláda, Evropská unie a nyní je celosvětově přijímaným cílem.
Rozhovor s klimatologem Hansem Joachimem Schellnhuberem najdete v pátečním vydání Hospodářských novin.
