Nemocnice dostanou za akutní péči příští rok o tři procenta víc než letos, mělo by to stačit na pětiprocentní růst tarifních platů, řekl po středečním jednání se zástupci nemocnic ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).

Malým nemocnicím to ale podle vyjádření jejich zástupců stačit nebude. Ministerstvo původně navrhovalo růst o 2,5 procenta, nemocnice vyjednaly víc.

"Růst paušálu oproti letošnímu roku bude o tři procenta, což by podle našich propočtů mělo u drtivé většiny nemocnic pokrýt růst platových tarifů o pět procent," řekl ministr.

Podotkl, že požadavky účastníků jednání se různily, vyhovět všem prý nemůže, protože "nemá tiskárnu na peníze". I proto je podle ministra zvýšení paušálu spojeno se stanovením pevného stropu, který neumožní žádné další navyšování plateb při výrazně vyšší produkci. O úhradách pro dlouhodobou péči ve středu rozhodnuto nebylo, ministerstvo analyzuje data.

Menší nemocnice požadovaly nárůst o čtyři procenta, jinak prý nebudou mít na slibované zvýšení platů. Některé nemocnice také trvaly na zohlednění přechodu pojištěnců, jiné to ale zcela odmítaly. Do úhradové vyhlášky, podle níž platí zdravotní pojišťovny nemocnicím a lékařům za zdravotní péči, ministerstvo tento koeficient nedá.

"Znamená to tedy, že každá nemocnice v České republice bude mít meziroční nárůst úhrady minimálně o tři procenta," shrnul ministr.

Úhradová vyhláška je v připomínkovém řízení, vyjít musí do konce října, aby se od ledna podle ní mohlo účtovat a platit. Podle Jiřího Čihaře z Asociace nemocnic by dohodnutá tři procenta nárůstu měla nemocnicím celkově stačit k tomu, aby zvládly bez problémů uhradit nutné náklady, některé nemocnice tak úspěšné podle něj být ovšem nemusí.

Nespokojenost vyjádřil i šéf Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. "Přišli jsme na jednání s mandátem na čtyřprocentní nárůst. Tři procenta navýšení určitě pro regionální nemocnice stačit nebudou," prohlásil.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Oproti velkým nemocnicím zřizovaným ministerstvem zdravotnictví mají totiž regionální a menší nemocnice vyšší osobní náklady, víc je tedy stojí personál. "V tom navýšení vůbec není kalkulován nárůst cen ve spotřebním koši, se kterými nemocnice pracují," dodal.

Na úhradách se s pojišťovnami už dohodli ambulantní gynekologové, zdravotnická dopravní služba, laboratoře či záchranná služba. Částečná dohoda je také s dětskými praktiky a u hemodialyzační péče. Zubaři návrhy analyzují, praktičtí lékaři jsou zatím nespokojeni. S navrženým nárůstem pro ambulantní specialisty souhlasí Česká lékařská komora.

Podrobnosti chystané úhradové vyhlášky pro nemocnice ve středu ministr neupřesnil.

Při jejím představení před dvěma týdny mimo jiné řekl, že by nově měly být pro nemocnice bez limitů platby za porody, péči o novorozence či léčbu nákazy virem HIV.

Bez regulací by měly také být screeningy. Regulace se nemají týkat ani ochranné léčby na psychiatrii a léčivých přípravků na vyžádanou péči.

Příjem každé nemocnice stoupne o tři procenta, na platy ale jde jen zhruba polovina jejich výdajů. Navýšení z té poloviny, která nejde na platy, se tedy také přesune do platů.

"U některých nemocnic to nemusí být úplně jednoduché, ale my nejsme schopni řešit každou jednotlivou nemocnici, a já jsem přesvědčen, že segment jako celek si poradí," reagoval ministr. Omezení péče se neobává.

Jiného názoru je právník AČMN Stanislav Fiala. Tři procenta navýšení příjmů stačí na 2,5 procentní nárůst tarifů, s tím souhlasí, a pokryjí zčásti také inflaci. Na rozvoj léčebných programů či nutné opravy a řešení havárií nemocnice podle něj ale už mít nebudou. V nejlepším případě zůstane péče stejná, ale může se i zhoršit, řekl Fiala.

Situace regionálních nemocnic je podle něj komplikovanější v tom, že zatímco v nákladech fakultních nemocnic tvoří mzdy 40 až 45 procent, u regionálních v akutní péči 50 až 60 procent a v následné kolem 70 procent. Na mzdy tedy potřebují navýšení úhrad přinejmenším o čtyři procenta.

O financování regionálních nemocnic a dosud neuhrazených náhradách zrušených regulačních poplatků chce AČMN jednat s premiérem. Ministr zdravotnictví ale poukázal na to, že úhradová vyhláška pro letošní rok už obsahovala povinnost pojišťoven plně kompenzovat všechny zrušené regulační poplatky. V tom ji úhradová vyhláška pro rok 2016 plně kopíruje, sdělil Němeček. "Od VZP mám potvrzeno, že kompenzaci zrušených poplatků v průběhu roku 2015 vyplácí pravidelně v měsíčních zálohách, a to do sta procent stavu loňského roku," dodal.