Zeman: Česko by kvůli bratrům Michalákovým mohlo stáhnout svého velvyslance z Norska

Kvůli norskému rozhodnutí v případě bratrů Michalákových by mohl být stažen na konzultace český velvyslanec v Norsku, řekl prezident Miloš Zeman. Své předchozí vyjádření, že nepovažuje za špatný nápad vyhostit norskou velvyslankyni v Česku, označil za nadsázku.

Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce, ke staršímu ztrácí matka podle rozhodnutí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu. Jako primární důvod uvedl úřad medializování případu.

Podle poslankyně Jitky Chalánkové, která se v případu angažuje, to znamená, že matka ztrácí práva k oběma dětem. Michaláková se podle Chalánkové proti rozhodnutí určitě odvolá.

Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Oba se narodili v Norsku. Norská sociální služba odebrala českým rodičům děti v květnu 2011 kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání, ta se ale nepotvrdila. Oba chlapci vyrůstali v poslední době v pěstounských rodinách.

Komise, která rozhoduje o přidělení chlapců k adopci, zasedala už v půlce září, a rozhodnutí bylo rozesláno až v úterý. "Je to definitivní rozhodnutí, dá se proti němu bránit soudně. Ale hodně nás překvapilo. Byli jsme norskými úřady ubezpečováni, že k této situaci nikdy nedojde, že jsou to stále čeští občané," reagoval na informaci europoslanec Tomáš Zdechovský, který se kauze dlouhodobě věnuje.

Zdechovský předpokládá, že na rozhodnutí norské sociálky zareaguje i Evropský parlament. "Vím minimálně o sedmdesáti europoslancích, kteří jsou ochotní se přidat k jakékoliv racionální iniciativě na podporu Evy Michalákové," dodává.

Podle něj by Česko mělo sáhnout k "razantnímu kroku", minimálně k stížnosti Radě Evropy nebo k vyhoštění velvyslankyně. V tom ho však mírní předseda jeho strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Je třeba vyhodnotit, zda jsou možné další kroky," řekl s tím, že ukončení styků s Norskem by nebylo dobrý nápad.

Prezident Miloš Zeman se však Zdechovského nápadu zastal, podle svých pozdějších slov v nadsázce. "Myslím, že to není úplně špatný nápad," uvedl. Později prohlásil, že by spíše mohl být z Norska stažen český velvyslanec. "To jsem řekl spíše jako nadsázku. V úvahu spíše přichází varianta, kdy náš velvyslanec v Norsku by byl odvolán na takzvané konzultace. To se děje v případě, kdy vláda suverénního státu se chce zastat svých občanů," řekl Zeman.

Prezident navrhuje i další krok. "Myslím, že jediné řešení je Evropský soud pro lidská práva. V každém případě by se na něj měla obrátit paní Michaláková, ale také český stát, který má instituce na ochranu dětí," dodal.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se v úterý odpoledne sešel ve Sněmovně se zástupkyní norské velvyslankyně Monicou Stenslandovou, tlumočil jí rozhořčení nad přístupem norským úřadů v případě bratrů Michalákových.

Novinářům předtím řekl, že považuje v úterý zveřejněné rozhodnutí o odebrání rodičovských práv Michalákovým za nehorázné vzhledem k dřívější dohodě. Zástupkyni velvyslankyně řekl, že norské vládě pošle Černínský palác nótu, ve které bude žádat o vysvětlení.

Černínský palác nyní podle tiskové zprávy analyzuje všechny dostupné informace a příslušné rozhodnutí. Zopakoval, že ministerstvo je připraveno podpořit Evu Michalákovou v případě, že podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

"Rozhodnutí norské komise, které pokládám za bezohledné jak k matce, tak k biologické rodině jako takové, je v rozporu s předchozími informacemi, které české straně poskytovaly v uplynulých měsících norské úřady. Pokud se toto rozhodnutí potvrdí, nepochybně to poškodí česko-norské vztahy," míní premiér Bohuslav Sobotka.

Sobotka se na úterní schůzi s dalšími ministry dohodl, že ve středu bude Norsku odeslána nesouhlasná nóta. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) pak bude žádat o vysvětlení norské úřady, stejně tak má učinit Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Informovali o tom na tiskové konferenci členové vlády.

Matku Evu Michalákovou vláda vyzve, aby vyčerpala v Norsku všechny prostředky odvolání. Vláda ji potom případně podpoří ve sporu u soudu ve Štrasburku, řekl premiér. Sobotka zároveň odmítl návrh, aby byla kvůli sporu z Česka vyhoštěna norská velvyslankyně.

Podle Marksové je rozhodnutí norských úřadů v rozporu s informacemi, která norská strana dosud českým institucím poskytovala. "Ať si o případu myslíme cokoliv, tak je potřeba říct, že Norové postupují podle svého vnitrostátního práva," podotkla ministryně.

Zároveň řekla, že norské úřady většinou neumožňují pěstounskou péči příbuzných, kteří nežijí v Norsku. Precedens představuje ale prý indický případ, kdy nakonec uspěl indický příbuzný. Ten nejprve pobýval nějaký čas v Norsku, až pak se s dětmi vrátil do Indie. "Stálo to určitě (žádost o pěstounskou péči příbuzných v rodině Michalákových) tenkrát za pokus," dodala Marksová.

"Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala. Je zřejmé, že standardními právními a diplomatickými prostředky nikdo absolutní zvůli norského Barnevernu neporazí," reagoval na rozhodnutí právník Pavel Hasenkopf, který Michalákovou zastupoval.

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí už dřív doporučoval, aby o kontakt s dětmi v Norsku požádal i dědeček chlapců a jejich teta či aby teta, tedy matčina sestra usilovala o svěření hochů do pěstounské péče. Rodina podle ministryně Marksové žádosti nepodala.

Hasenkopf v Českém rozhlase Radiožurnálu tvrzení Marksové odmítl. Michalákové sestra podle něj už v roce 2012 požádala o svěření chlapců do péče, ale neúspěšně. Marksová podle právníka opakovaně tvrdí, že se Michaláková neřídí pokyny ministerstva práce a sociálních věcí.

"Přitom přesně těmi pokyny se (Michaláková) řídí," dodal. Michalákové sestra také požádala o svěření chlapců do péče u soudu v Hodoníně.

"Obávali jsme se, že to takto dopadne. Norská strana argumentuje vždy nejlepším zájmem dětí, že už si zvykly jinde," řekla poslankyně Chalánková. Norské úřady se podle ní vůbec nezabývaly schopnostmi matky. "Úplně vymažou vlastní rodinu," zdůraznila.

Norské úřady posuzovaly matčinu žádost o svěření hochů do péče z loňského prosince i žádost otce o kontakt se syny. Rozhodly tak, jak tamní sociální služba navrhovala - zbavit matku rodičovských práv a mladšího chlapce dát k adopci.