Letošní 19. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě uvede 250 titulů. Jejich prostřednictvím bude sledovat proměny současného filmu - jak samotných dokumentů, tak i snímků hraničících s hraným či experimentálním filmem.

Festival se uskuteční od 27. října do 1. listopadu a jeho ředitel Marek Hovorka ho charakterizuje jako objevitelský – přeneseně i doslova.

"Z více než 3400 přihlášených titulů jsme do programu zařadili 233 snímků, dalších jedenadvacet nabídne divákům program Dokument České televize. V soutěžních sekcích uvedeme 34 filmů ve světové, jedenáct v mezinárodní a šest v evropské premiéře," uvedl Hovorka.

Diváci budou moci proniknout například do tajů tvorby norského filmaře-dobrodruha Thora Heyerdahla, držitele Oscara a průkopníka cestovatelských dokumentů.

Největší svátek autorského i experimentálního dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě umožní osobní setkání s legendou arménského dokumentu Artavazdem Pelešjanem i s ruským režisérem a prvním držitelem jihlavské Ceny za přínos světové kinematografii z roku 1999 Viktorem Kossakovským.

"Ten se letos po 16 letech vrátí, aby osobně uvedl svůj film Ať žijí protinožci! a přednesl svoji Masterclass, připravenou s Institutem dokumentárního filmu, a jako jediný porotce vybral nejlepší snímek v soutěžní sekci Opus Bonum," dodal ředitel.

Dalšími hosty, kteří usednou v některé z porot či pohovoří s diváky o své tvorbě, budou filmaři různých profesí. Od střihačky Claire Athertonové přes německého kameramana a režiséra Freda Kelemena až po členy experimentální umělecké skupiny Flatform, kteří ve videoinstalacích vytvářejí časoprostorové iluze. V porotě sekce Krátká radost usedne i Jan Švankmajer.

Výrazné osobnosti přivede do Jihlavy také projekt Inspirační fórum, který prostřednictvím videokonference umožní setkání s Julianem Assangem či s bývalou členkou Pussy Riot Marijou Aljochinovou.

Jedna ze speciálních sekcí se bude věnovat filmům upozorňujícím na to, že terorismus do Evropy nepřichází jako nepoznaná a nová hrozba, ale že jeho kořeny lze nalézt v evropských dějinách už od poloviny 20. století.

Život v Sýrii v době občanské války, paradox emigrantů, kteří vyměnili nebezpečí za bezpečí, ale zároveň prohloubili vlastní pocit neštěstí, i autentické putování do Mekky přiblíží další aktuální sekce nazvaná podle bejrútského deníku Al-Achbár.

Dokumentaristé Ivo Bystřičan, Apolena Rychlíková či Robin Kvapil představí na festivalu materiály, které v posledních měsících natočili v krizových oblastech na různých místech Evropy.