Když se dnes řekne Angus Deaton, většina odborníků a poučených laiků si vzpomene na jeho kritiku části rozvojové pomoci, výzkumy lidského štěstí a jeho ostré poznámky na adresu ekonomické vědy. V pondělí ale dostal Deaton Nobelovu cenu za ekonomii za něco jiného − za analýzy spotřeby, chudoby a bohatství. Přitom ty nejdůležitější z nich publikoval už v osmdesátých letech minulého století.

Cenu uděluje Švédská národní banka, laureáty však vybírá Švédská akademie věd − a ta dává přednost ekonomům v pokročilém věku, protože oceňuje jejich celoživotní dílo. Deatonovi bude za pár dní sedmdesát, ale na ekonomického nobelistu to není nijak přehnaný věk.

Poznatky, za které cenu dostal, se dnes učí na školách a vědci je používají dlouhá léta, aniž někdo pátrá po tom, kdo s nimi přišel. Přitom v případě Anguse Deatona jde o věci, které změnily ekonomii i praktickou hospodářskou politiku vlád.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se