Šárka Dubská a Alexandra Krejzová nechtěly rodit v nemocnici, ale doma s pomocí asistentky. Český zákon to však neumožňuje. Jedna z žen proto přivedla na svět své děti doma svépomocí, druhá vyhledala speciální zdravotnické zařízení.

Právě jejich případ může změnit pravidla porodnictví v Česku. Ve středu se o něm začalo jednat ve velkém senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rozhodující rozsudek padne za několik měsíců.

"Jde opravdu o hodně - závěrečný verdikt soudu bude mít dopad na práva žen při porodu nejen v Česku, ale v celé Evropě," upozorňovali před jednáním právníci z nevládní organizace Ekologický právní servis, která Dubskou zastupuje.

Na evropský soud se obě ženy obrátily už před čtyřmi lety, protože se cítily poškozené tím, že si nemohly svobodně určit podmínky svého porodu. "Věřím tomu, že ženy mají právo zvolit si místo porodu tak, jak je tomu v jiných státech na západ od nás," vysvětlila před časem pro server iDnes.cz Dubská.

Loni soudci ve Štrasburku rozhodli, že Česká republika jejich lidská práva neomezila a české zákony jsou nastaveny tak, aby především chránily dítě. Soudci sice upozornili, že v otázce domácích porodů nepanuje v Evropě shoda, ženy ale měly podle nich počítat s tím, že je český zákon neumožňuje.

"Evropský soud pro lidská práva většinovým hlasováním rozhodl, že nedošlo k porušení článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Evropské úmluvy o lidských právech," zněl rok starý verdikt.

Soudci ale zároveň upozornili, že současná situace v Česku není ideální a zvyšuje riziko poškození zdraví dítěte i matky. A ženy se s verdiktem nespokojily a odvolaly se k Velkému senátu Evropského soudu pro lidská práva. Jeho rozhodnutí bude konečné.

"Velký senát Evropského soudu pro lidská práva vydá rozhodnutí asi za rok, možná dříve, možná později, rozhodně za mnoho měsíců," domnívá se Vít Alexandr Schorm, který dnes před senátem zastupoval Českou republiku. Na otázku, zda věří, že velký senát potvrdí předchozí verdikt, odpověděl, že "jak soud rozhodl jednou, může rozhodnout i podruhé".

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která ve Štrasburku zastupovala spolu s advokátkou Adélou Hořejší obě matky, řekla, že zatímco z jejich strany zazněla fakta podložená vědeckými studiemi, zástupce českého státu nebyl s to předložit statistiky o nebezpečnosti domácích porodů. Jen hrál na emoce, například tvrzením, že při domácím porodu je těžké účinně řešit případné komplikace.

Candigliota předložila soudu studie dokazující bezpečnost domácích porodů. Podílela se na nich i odbornice na domácí porody Patricia Janssenová z kanadské univerzity Britské Kolumbie. Odsoudila zároveň některé praktiky, kterými podle ní čeští lékaři ohrožují rodící matky - například "vytlačování plodu z těla matky lokty".

Šárka Dubská se před pěti lety rozhodla porodit své druhé dítě doma. S předchozím porodem v nemocnici nebyla spokojená. Dnes třicetileté ženě z Jilemnice vadilo, že ji personál navzdory jejím přáním nutil do polohy vleže, podával jí medikamenty a v nemocnici ji zdržoval déle, než bylo třeba.

Když se ale pustila do hledání porodní asistentky a obrátila se na krajské úředníky a na pojišťovnu, narazila na české zákony. Podle nich může asistentka vést porod jen ve zdravotnicky vybavených zařízeních, jinak jí hrozí vysoké pokuty. Pojišťovna navíc domácí porody nehradí.

Své druhé a třetí dítě ale nakonec doma porodila jen s pomocí manžela. "Dělala jsem porodní asistentku sama sobě. Přijala jsem to riziko, že s pravděpodobností půl procenta nastane komplikace, která mě nebo dítě zabije či trvale poškodí na zdraví. Odmítla jsem riziko, že mě s 95procentní jistotou ‚lehce‘ poškodí v nemocnici," vysvětlila dříve pro server iDnes.cz Dubská.

Asistentku pro porod svého třetího dítěte nenašla ani Alexandra Krejzová z Prahy, která se nakonec rozhodla přivést své dítě na svět ve zdravotnickém zařízení blízko hlavního města.