Okamžitou likvidací jakéhokoliv cíle, který by ohrozil ruské síly v Sýrii, pohrozil v pátek ruský prezident Vladimir Putin. Armáda má přitom postupovat "mimořádně tvrdě".
I když konkrétně neřekl, komu varování adresuje, jeho slova očividně mířila na Turecko, jehož armáda v listopadu sestřelila ruský bombardér, který údajně narušil turecký vzdušný prostor. Putin rovněž na setkání s vedením armády slíbil další modernizaci ruské výzbroje.
Šéf Kremlu podle agentury TASS armádě nařídil, aby zasahovala "mimořádně tvrdě" a likvidovala vše, co ohrožuje ruské ozbrojené síly v Sýrii. "Veškeré cíle ohrožující ruské uskupení nebo naše pozemní infrastruktury mují být okamžitě zničeny," zdůraznil podle agentury TASS Putin.
V této souvislosti mimo jiné připomněl, že ruská vojenská základna v Sýrii byla posílena dalšími bojovými letouny, ale také systémy protivzdušné obrany.
Mezi Ruskem a Tureckem propukla vážná diplomatická roztržka, když turecké stíhačky 24. listopadu sestřelily ruský letoun Su-24 kvůli tomu, že údajně letěl tureckým vzdušným prostorem, což Moskva odmítá.
Rusové následně přijali protiturecké sankce, především ekonomického rázu. Zároveň Ankaru obvinili z finanční podpory takzvaného Islámského státu (IS), mimo jiné tím, že od něj Turci kupují ropu. Turecko to popírá.
Turecký ministr obrany Mevlüt Çavuşoglu v pátek řekl, že jeho země se zdržuje reakcí na ruské úsilí oplácet Turecku sestřelení letounu, ale dodal, že i trpělivost Ankary má své meze. "Jestliže jsme až dosud nereagovali na všechno, co nám dosud činili, nebylo to proto, že bychom se báli nebo měli pocit viny," řekl turecký ministr televizi NTV.
Putin v pátek rovněž zdůraznil, že ruská vojenská operace v Sýrii je nezbytná pro ochranu Ruska před tamními extremisty. Dodal, že odražení této hrozby je hlavním cílem ruské letecké kampaně zahájené 30. září.
Putin řekl, že ruská vojenská akce na podporu ofenzivy syrské armády pomohla změnit situaci na zemi. Rusko podle něj pomáhá také některým jednotkám opoziční Svobodné syrské armády v boji proti "teroristům", a sice poskytováním krytí ze vzduchu a dodávkami zbraní.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil za "obrovskou chybu" to, že Západ trvá na odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada a nespolupracuje více s Ruskem na boji proti Islámskému státu. Západ podle něj s Moskvou není tolik v kontaktu kvůli tomu, že nesouhlasí s ruskou podporou Asada. "Myslíme si, že o osudu Asada musí rozhodnout sami syrští lidé," dodal k tomu Lavrov na konferenci v Římě.
Ministr obrany Sergej Šojgu podotkl, že ruské letouny už v Sýrii provedly 4 tisíce bojových výpadů a zničily přitom 8 tisíc cílů "teroristů". Rusko údajně do Sýrie přemístilo 214 tisíc tun dodávek na podporu vojenské akce v Sýrii a pomohlo obnovit opravárnu tanků v provincii Homs.
Putin dále označil za klíčovou prioritu "posílení bojového potenciálu strategických jaderných sil a uskutečnění vesmírných obranných programů". Šojgu při té příležitosti řekl, že armáda letos dostala 35 mezikontinentálních balistických raket, a předložil stejně ambiciózní plány na modernizaci zbraní pro příští rok, a to i navzdory poklesu ruské ekonomiky.
Šojgu připomněl, že ruská armáda letos dostala 35 nových mezikontinentálních balistických raket, 243 letounů, 90 systémů protivzdušné obrany a 1172 tanků a dalších ozbrojených vozidel. Námořnictvo má dvě nové jaderné ponorky vybavené mezikontinentálními balistickými raketami, dvě univerzální ponorky a osm válečných lodí.
