Reforma psychiatrické péče bude komplexní, od ambulancí přes komunitní centra až po psychiatrické nemocnice. Vedle zdrojů z EU by na psychiatrii měly víc peněz dát i zdravotní pojišťovny, shodli se v pondělí zástupci psychiatrické společnosti s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňkem Kabátkem. 

Psychiatrie dostává ročně devět miliard z 250 miliard korun, jež dávají zdravotní pojišťovny na zdravotní péči. Z evropských fondů by obor mohl získat na reformu zhruba čtyři miliardy korun.

"Reformovat je třeba všechny segmenty najednou, protože návaznost mezi péčí ambulantní, komunitní, akutní lůžkovou i následnou existuje. V rámci reformy psychiatrie se budou měnit proporce mezi nimi. Počítá se s tím, že část pacientů zkrátí pobyt v léčebnách nebo na lůžkách, starat se o ně budou centra duševního zdraví a souběžně o ně budou pečovat ambulantní zařízení," řekl Němeček.

Osobně považuje za nejdůležitější to, že VZP dnes jasně deklarovala, že je potřeba posílit financování psychiatrické péče tak, aby se dostala na úroveň obvyklou v západních zemích. Kabátek potvrdil, že VZP je připravena nést zvýšené náklady, pokud analýzy ukážou jejich potřebu. Ministerstvo chce o financích pro psychiatrii jednat i se zaměstnaneckými pojišťovnami.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

"Reforma není jen o čerpání evropských fondů, ale spíše o optimálním nastavení systému v ČR do budoucna. Detaily jednotlivých záměrů chceme do měsíce deklarovat a podepsat v memorandu," řekl ministr. Potvrdil, že na přípravě reformy se budou podílet i pacientské organizace.

Aktuálně je potřeba dát dohromady data o počtech pacientů, diagnózách a nákladnosti léčby, z nichž bude možné zjistit, kde a jaká péče chybí.

Počty léčených na psychiatrii podle dat VZP mezi roky 2010 a 2014 klesly o jedno procento, z 561 126 na 555 107, náklady na léčbu za stejnou dobu stouply téměř o třetinu, ze 4,2 miliardy na téměř 5,5 miliardy korun. O osm procent ubylo hospitalizovaných v akutní péči a téměř o dvě procenta v následné psychiatrické péči.

"Cílem reformy je posílit kapacity ambulantních zařízení, pacienti s některými diagnózami nebudou už muset být hospitalizováni v léčebnách nebo na akutních odděleních," shrnul ministr.

Koncem loňského roku se objevila kritika, že ministerstvo reformu psychiatrické péče zastavilo. Náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová tehdy potvrdila, že práce na reformě pokračují. Za vším je podle ní jen spor o peníze. Podle psychiatra Martina Jarolímka z psychoterapeutického sanatoria Ondřejov silná lobby léčeben podpořená některými psychiatry usiluje o to, aby peníze do komunit nešly a zůstaly jim.

Reforma psychiatrické péče je naplánována do roku 2025. Počítá s přesunem části péče z velkých léčeben, kterých je v Česku 22, do komunitních center duševního zdraví.

Do dvou let by jich měly být po celé zemi otevřeny zhruba tři desítky, první dvě v řádu měsíců. Vedle toho se pracuje na dalších pilířích reformy, jako je humanizace léčeben, kampaň pro destigmatizaci osob s duševním postižením, programy pro školy, spolupráce s neziskovými organizacemi.