Škola od osmi jako mentální genocida

Asi v ničem nepanuje taková shoda jako v názoru, že nejhorší ze všeho je ubližovat dětem. Jenže ve skutečnosti to skoro všichni děláme. Drtivou většinu děcek nutíme chodit do školy na osmou hodinu, čímž jim způsobujeme celoživotní trauma. Každý rodič to zná: budit dítě v půl sedmé je zvláště v zimních měsících úkon na hranici sadismu. Venku tma jako v pytli, bytem se plouží kňourající postavičky se zalepenýma očima a člověk najednou chápe, proč se ve věznicích považuje budíček v podobnou dobu za součást výkonu trestu.