Bezpečnostní rada státu (BRS) v pondělí projednala bezpečnostní rizika související s migrací, otázky boje proti terorismu i protiteroristický balíček. Ten obsahuje legislativní i nelegislativní podněty, které mají pomoct při potírání terorismu.

O výsledcích jednání večerního zasedání Bezpečnostní rady státu novináře informovalo tiskové oddělení Úřadu vlády.

Členové bezpečnostní rady se zabývali například hrozbami a riziky ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a na to navazující otázkou auditu národní bezpečnosti.

O ten loni v listopadu požádal premiér Bohuslav Sobotka. "Cílem je v návaznosti na hrozby a rizika doporučit opatření k případnému zlepšování stavu bezpečnosti státu," uvedlo tiskové oddělení.

Podle dřívějších informací ministerstva vnitra by se materiál měl zabývat terorismem, migrací, domácím extremismem, ekonomickou stabilitou, energetickou nezávislostí nebo vlivem cizích mocností na českém území.

BRS projednala i takzvaný protiteroristický balíček, ve kterém jsou možnosti potírání terorismu. "Navrhované podněty budou po schválení materiálu vládou uloženy k dalšímu rozpracování a implementaci formou takzvaného akčního plánu," uvedl Úřad vlády. Zahrnuje třeba systém vyhlašování čtyř stupňů bezpečnostního ohrožení terorismem. Občany má informovat o aktuální úrovni teroristické hrozby.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Na programu BRS dále byla struktura české armády, která určuje, kolik vojáků by Česko mělo mít.

Materiál v návaznosti na nedávno schválenou Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2025 stanovuje organizační strukturu vojska.

Členové BRS projednali rovněž strategii prevence kriminality v Česku do roku 2020 a vyhodnocení podobné strategie mezi lety 2012 až 2015. Prioritami pro další období jsou podle Úřadu vlády například rozšíření možnosti působení dobrovolníků při zajišťování bezpečnosti, poskytování pomoci a poradenství obětem trestné činnosti nebo zaměření se na narůstající problém kriminální recidivy.

Dále bezpečnostní rada projednala situaci kolem sporu Správy státních hmotných rezerv se společností Viktoriagruppe AG nebo nákup tisíců tun ropy do státních hmotných rezerv.