Pětice potomků podnikatele Jana Antonína Bati podala k Nejvyššímu soudu dovolání proti loňskému rozsudku pražského městského soudu, který jim definitivně zamítl odškodné. Dědicové se domáhali více než 56 milionů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek ve Zlíně, kterou Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století. Podání dovolání, na které v pátek upozornila Česká televize, potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová.

"Dovolání bylo podáno 2. února," uvedla mluvčí obvodního soudu, který počátkem roku 2014 odškodné dědicům nepřiznal. Podle soudu se žalobou pokusili obejít restituční zákony. Definitivně pak zamítl odškodné Baťovým dědicům loni v říjnu v odvolacím řízení pražský městský soud. Soudkyně tehdy rozhodnutí odůvodnila tím, že na dědice nepřešel nárok na náhradu a škody.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo pravomocné, šlo podat proti němu jen dovolání k Nejvyššímu soudu.

Žalobu podala v roce 2010 pětice Baťových příbuzných žijících v Jižní Americe. Spor se táhl dlouhou dobu, protože soud nejprve musel ověřovat, zda jsou žalobci skutečně spřízněni s Janem Antonínem Baťou, a zda tedy mají právo být žalující stranou.

Žaloba se týká vily a pozemku, které stát obuvníkovi vzal v roce 1947 kvůli jeho údajné spolupráci s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila, když tento verdikt zrušila.

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007.