Je nepřípustné, aby se odborní náměstci ministrů účastnili stranických tiskových konferencí v době, kdy mají plnit služební povinnosti. V Otázkách Václava Moravce to uvedl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Reagoval tak na případ z konce ledna, kdy na tiskové konferenci předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiš hovořila Babišova odborná náměstkyně Alena Schillerová. Postránecký připomněl, že služební zákon umožňuje vysokým státním úředníkům kandidovat ve volbách, takže tito úředníci také musí mít možnost svou kandidaturu aktivně uplatňovat. Jejich veřejné vystupování musí mít ale hranice. 


"Pokud jde kupříkladu o tiskové konference nebo mítinky těch subjektů, za které budou kandidovat, musí si být vědomi toho, že služební zákon jim stanoví určité povinnosti a není možné se účastnit takovýchto akcí třeba ve služební době, což je ekvivalent pracovní doby," upozornil a dodal: "Pokud by se tito úředníci účastnili tiskových konferencí během svých služebních povinností, pak je to nepřípustné." 

Schillerová obhajovala "Babišovo pivo" 

Kritizovaná konference se týkala zejména Babišova návrhu na snížení daně z přidané hodnoty u piva v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb, tedy návrhu, s nímž se ostatní koaliční partneři – KDU-ČSL a ČSSD neztotožňují. Kromě Schillerové se jí zúčastnili také poslanci hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a Jan Volný a mluvčí Babišova hnutí. Představitelé ANO přinesli dokonce transparenty.

Na Postráneckého se kvůli účasti Schillerové na akci ANO obrátil poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který vystupování odborných náměstků na stranických tiskových konferencích označil za situaci přinejmenším na hraně zákona o státní službě. Státní úředníci by podle něj měli vystupovat nestranně a nezávisle na politických stranách.

Ačkoliv Postránecký tvrdí, že případ Schillerová nespadá do jeho kompetence, ale do kompetence státního tajemníka na ministerstvu financí, do řešení případu se aktivně zapojil. S příslušným státním tajemníkem i s ostatními státními tajemníky už údajně o této záležitosti hovořil. Na základě rozhovorů věří, že se všichni z případu Babišovy odborné náměstky poučí a podobné situace se už nebudou v budoucnu opakovat.

Sobotka: Stop kandidování náměstků ve volbách

Veřejné vystupování odborných náměstků je trnem v oku i premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Ten koncem ledna při interpelacích v Poslanecké sněmovně uvedl, že chce těmto náměstkům dokonce zakázat kandidovat v parlamentních volbách a ve volbách do krajských zastupitelstev.

"Z hlediska zdravého rozumu, z hlediska logiky zákona o státní službě, z hlediska selského rozumu by člověk řekl, že odborný náměstek nemá nikam kandidovat," zdůraznil Sobotka. I jeho kritika v tomto případě míří na hnutí ANO, které chce do čela krajských kandidátek nominovat náměstkyně ministrů vnitra a pro místní rozvoj.

Premiér chce kandidaturu odborným náměstkům povolit pouze v obecních volbách. Věří, že se strany vládní koalice na potřebné úpravě služebního zákona dohodnou. Aby byla dohoda snazší, neměla by se změna zákona týkat aktuálních nominací.

Zákonem o státní službě, je komplexní úpravou poměrů mezi státními zaměstnanci a správními úřady. Veřejný sektor se jím řídí od ledna 2015. Schválení předlohy předcházela bouřlivá a médii ostře sledovaná diskuse. Jedním z třecích ploch bylo právě zřízení postů politických náměstků. Ti vadili mimo jiné i prezidentu Zemanovi. V listopadu 2014 proto podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení celkem 20 pasáží zákona o státní službě. Avšak ve většině bodů, včetně otázky kritizovaných odborných náměstků, ústavní soudci Zemanovi za pravdu nedali. Zrušili pouze tu část zákona, která umožňuje vedoucím sedmi ústředních orgánů státní správy oponovat vládě, pokud by v nich chtěla snížit počet pracovních míst.

Související