Ombudsmanka Anna Šabatová žádá Ústavní soud (ÚS), aby zrušil nařízení vlády o minimální mzdě pro invalidní důchodce. Chce, aby byl nejnižší výdělek pro všechny stejný. Nyní je podle vládního nařízení pro zdravé zaměstnance 9900 korun měsíčně a pro postižené 9300 korun. Je to přímá diskriminace, řekla v úterý ochránkyně práv. Také podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy je nižší minimální mzda pro lidi s handicapem diskriminační. Ombudsmančin krok ale považuje za mediální a unáhlený. Podle plánu se minimální mzdy mají srovnat od ledna 2017.
"Základní tezí zákoníku práce je za stejnou práci stejné peníze, a ta není u invalidních zaměstnanců dodržována," uvedla Šabatová. Zároveň vyzvala inspektoráty práce, aby nečekaly na rozhodnutí ÚS ve věci a nutily zaměstnavatele vytvářet rovné podmínky v jejich firmách pro zdravé i invalidní zaměstnance.
O věci již Šabatová jednala s vedením ministerstva práce, které podle ní přislíbilo, že se příští rok podmínky srovnají. Ombudsmanka ale nechce dále vyčkávat. Zdůraznila, že zrušení rozdílné minimální mzdy pro invalidy se bude týkat tisíců lidí v ČR. Mnozí z nich pracují v ostraze, jako závozníci či v administrativě. Skutečnost, že zatím mohou dostávat minimální mzdu o 600 korun měsíčně nižší než jejich zdraví kolegové, je podle veřejné ochránkyně práv v rozporu se zákoníkem práce, s antidiskriminačním zákonem a s Listinou základních práv a svobod.
Podle Krásy ale ombudsmanka svým krokem srovnání neurychlí. Potrvá, než Ústavní soud věc projedná. Pokud by soudci nařízení zrušili, vyzvou vládu k řešení, které už mezitím bude na stole, dodal Krása. "Dohodli jsme se na tomto termínu, aby zvýšení nepředstavovalo takový nárazový skok, protože vedle růstu minimální mzdy jsou potřeba i kompenzace pro zaměstnavatele. Dohodu vláda plní," uvedl Krása.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Běžná minimální mzda se letos v lednu zvýšila o 700 korun, nejnižší výdělek invalidů vzrostl proti loňsku o 1300 korun. V parlamentu je návrh na zvednutí příspěvků pro zaměstnavatele. Nyní dostávají na mzdu postiženého až 8 tisíc korun.
Šabatová zdůraznila, že celá věc je o překonávání stereotypů. To že někdo dostává invalidní důchod, neznamená, že mu může jeho zaměstnavatel jen tak krátit mzdu s odůvodněním "vždyť tento člověk má vlastně dva příjmy". Podobný problém měli kdysi v ČR pracující senioři, uvedla ombudsmanka. Trvalo podle ní zhruba 20 let, než si zaměstnavatelé zvykli na to, že pokud zaměstnávají důchodce pobírajícího starobní důchod, v žádném případě to neznamená, že mu mohou za odvedenou práci dávat méně.
Invalidní důchod je kompenzací za to, že si postižení nemohou příliš vybírat druh zaměstnání na trhu práce a potýkají se s mnoha dalšími úskalími. Není "luxusní dávkou navíc", řekla Šabatová.
V ČR byl už rozdíl mezi minimální mzdou pro zdravé a postižené zaměstnance smazán v roce 2013. Sedm měsíců tehdy platila jedna minimální měsíční mzda pro všechny, která činila 8 tisíc korun. Od 1. srpna 2013 se stát vrátil k dřívější praxi, tedy k rozdílným minimálním mzdám pro zdravé a handicapované.
