Víc než pětina lidí v Česku, kteří pracují na částečný úvazek, má tuto zkrácenou práci nedobrovolně. Na částečný úvazek dělá v zemi zhruba šest procent zaměstnaných osob. ČR patří v EU k zemím s nejnižším podílem zkrácených úvazků. Vyplývá to z výsledků mezinárodního srovnání, které zveřejnil Český statistický úřad.
V roce 2014 nedobrovolně na částečný úvazek v Česku pracovalo 21 procent těch, kteří ho měli. V roce 2000 jich bylo ani ne deset procent a v roce 2010 kolem 16 procent. Za krize podíl nedobrovolných krátkých úvazků stoupl.
V osmadvacítce mělo nedobrovolně částečný úvazek v průměru 30 procent lidí. Česko je na tom s pětinovým podílem podobně jako Británie či Norsko. Naopak v Itálii, ve Španělsku a na Kypru se musely nedobrovolně s kratší prací spokojit skoro dvě třetiny pracovníků s částečným úvazkem. Nejlépe na tom byly Belgie, Rakousko a Slovinsko. Desetina lidí tam neměla kratší práci dobrovolně.
V roce 2014 pracovalo na plnou dobu 93,6 procenta zaměstnaných Čechů a Češek a na zkrácenou 6,4 procenta. V roce 2010 podíl částečných úvazků dosahoval 5,9 procenta. Na počátku tisíciletí činil necelých pět procent. V roce 1994 podle údajů ČSÚ mělo částečný úvazek ale téměř sedm procent zaměstnaných. Poté podíl klesal.
Zaměstnání v roce 2014 v Česku mělo 4,97 milionu lidí. Podle propočtů by tak zkrácený úvazek mohlo mít kolem 300 tisíc lidí a nedobrovolně by tak mohlo pracovat asi 67 tisíc osob.
V osmadvacítce částečný úvazek měla v průměru pětina zaměstnaných. Jako Česko jsou na tom Maďarsko a Chorvatsko, nižší podíl byl na Slovensku a v Bulharsku. Naopak v Nizozemsku na zkrácený úvazek pracuje polovina lidí, v Dánsku či Belgii čtvrtina.
Práci na částečný úvazek lidé volí kvůli sladění zaměstnání s péčí o děti a rodinu, ze zdravotních důvodů, při škole, profesním vzdělávání či pozvolném odchodu do penze. Častým důvodem je ale právě i to, že nemohou sehnat jinou vhodnou práci na plnou pracovní dobu.
Dlouhodobá práce na částečný úvazek má i negativní dopady. Může se totiž nepříznivě promítnout třeba do výše důchodu. Člověk, který pracuje na kratší dobu, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce.
Na částečný úvazek pracují častěji ženy, a to právě kvůli péči o potomky či kvůli opatrování starších členů rodiny. "Částečné úvazky nejsou úplně řešením. Původně to byla svobodná volba k zajištění péče, z této formy práce je ale pak těžké vystoupit a získat zas vyšší úvazek. Zaměstnavatelé si zvykli na to, že dostanou víc práce za méně peněz," řekla ČTK už dřív Klára Cozlová Čmolíková ze společnosti Gender Studies. Poukázala také na to, že při částečném úvazku ženy většinou nedosáhne na firemní benefity a nemohou pomýšlet na povýšení. K lepšímu zaměstnávání matek by vedlo spíš víc školek, uvedla společnost Gender Studies.
