Nová pravidla, jak rozdělovat zakázky za veřejné peníze, schválili ve středu poslanci. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zadavatelům i firmám slibuje, že díky novému zákonu o veřejných zakázkách se především zjednoduší pravidla a ubude byrokracie.

Města, kraje nebo státní organizace nově nebudou muset zřizovat hodnotící komise nebo si budou moci najímat advokáty bez soutěže. Cenu zakázky budou smět v jejím průběhu navýšit až o polovinu původní hodnoty. Nyní přitom mohou takzvané vícepráce tvořit maximálně 20 procent ceny.

Poslanci porcují zákon o zakázkách. Nechtějí znát koncové vlastníky firem - čtěte ZDE

Podle kritiků z řad opozice ale taková opatření otvírají prostor pro korupci. "Zákon v této podobě vrací systém hluboko do devadesátých let a zcela záměrně rozšiřuje korupční prostředí," kritizoval návrh předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Poslanec za Starosty Jan Farský spočítal, že po zavedení nových pravidel stát utratí bez veřejné kontroly více než 300 miliard korun. TOP 09 se také nelíbí, že neprošel návrh jejího poslance, aby se o veřejné zakázky nemohly ucházet firmy ministrů. Opatření, které by se dotklo společností ministra financí Andreje Babiše, minulý týden sněmovnou neprošlo.

Konec tajných vlastníků

Alespoň několik jiných "protikorupčních" opatření však v zákoně zůstalo. Ministryně Šlechtová nakonec uhájila povinnost vítěze veřejného tendru odtajnit své koncové vlastníky, ačkoliv část poslanců chtěla toto opatření zrušit. Do budoucna by také mělo být obtížnější účelově dělit zakázky na několik menších tendrů.

Ministerstvo pro místní rozvoj se se zákonem dostalo do skluzu - podle požadavku Evropské unie by měla norma platit nejpozději 18. dubna, jinak hrozí sankce včetně pozastavení dotací. Již nyní je jisté, že Česko daný termín nestihne, ministryně Šlechtová však doufá, že bruselští úředníci ještě několik měsíců přimhouří oko.