Příspěvek na péči, který dostávají zdravotně postižení lidé, pravděpodobně vzroste o desetinu. Předpokládá to návrh novely zákona o sociálních službách, která je ve Sněmovně po středečním druhém čtení před závěrečným schvalováním. Mohlo by se uskutečnit ještě v březnu.
Výše příspěvku se neměnila od jeho zavedení, tedy zhruba devět let. Vzrůst by měl od srpna, změna si letos vyžádá rozpočtové náklady asi miliardu korun.
Za příspěvek na péči si mají postižení lidé zajistit opatrování v nějakém zařízení nebo pomoc doma. Dospělí dostávají nyní podle své závislosti na pomoci měsíčně 800, 4000, 8000 a 12 000 korun a děti 3, 6, 9 a 12 000 korun. Od srpna by dospělí měli 880, 4400, 8800 a 13 200 korun, děti 3300, 6600, 9900 a 13 200 korun.
Poslanci budou hlasovat i o návrhu sociálního výboru o rychlém přidělení dávky lidem po autonehodě, amputaci či mozkové příhodě, kteří pobývali delší dobu v nemocnici. Nyní se řízení v době pobytu v nemocnici přerušuje a po návratu pacienta domů rodina nemá peníze na zajištění služeb.
Podle návrhu, který prosadil lidovec Vít Kaňkovský, by se závislost na pomoci u pacientů posoudila už v nemocnici nebo léčebně. Sociální prošetření a hodnocení posudkovým lékařem by se konalo do jednoho roku.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Ve středu Kaňkovský navrhl ještě jinou možnost řešení tohoto problému, na níž spolupracoval s ministerstvem práce a sociálních věcí. Umožnila by zahájení řízení o příspěvku, pokud by hospitalizace trvala déle než 60 dnů.
Poslankyně Úsvitu Jana Hnyková navrhla změnu pravidel pro přiznávání příspěvků. Systém změnila reforma bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Místo 36 kritérií se od roku 2012 hodnotí deset a řadě lidí se podle poslankyně Úsvitu příspěvek snížil nebo o něj přišli. Hnyková i v samostatné novele žádá návrat k původnímu posuzování, Sněmovna ji ještě projednávat nezačala.
Vládní novela zahrnuje také zvýšení pokuty za poskytování sociálních služeb bez registrace, a to z milionu na dva miliony korun. Změnit by se měla i úprava možnosti držet člověka v ústavu proti jeho vůli. Nově by to mělo být možné jen tehdy, pokud by pobyt mimo zařízení ohrožoval zdraví či život jeho nebo jeho okolí. Lidé s duševními poruchami by museli v ústavu zůstat jen tehdy, když by nebyli schopni nebezpečí odvrátit sami. Kdyby klient vyslovil "vážně míněný nesouhlas" s pobytem, muselo by zařízení informovat soud, jenž by rozhodl.
Loni na konci roku pobíralo příspěvek 337 800 lidí. Úřady vyplatily celkem 21,17 miliardy korun. V roce 2014 se vydalo 20,4 miliardy, tehdy na konci roku dávku dostávalo 331 000 osob.
