Prezident Miloš Zeman přišel do Poslanecké sněmovny, kde poslancům doporučil přijmout ústavní zákon o referendu, který předložil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

"Prezident může vystoupit ve sněmovně kdykoliv, ale myslím, že by se měl soustředit na páteřní zákony," uvedl nejdříve Zeman a připomněl, že takto vystupuje potřetí. Poprvé promluvil proti služebnímu zákonu, kde se mu nelíbí institut politických náměstků.

V této souvislosti připomněl e-mail, který unikl z pošty premiéra Bohuslava Sobotky a v němž někdo žádal premiéra, jestli by pro něj neměl místo politického náměstka. 

"Dovolte mi, starému zbrojnoši, abych zavzpomínal na svá mladá léta, kdy jsem poprvé četl tabulku prestiže jednotlivých profesí," řekl dále prezident a uvedl, že na prvních místech v té době byli ministři a poslanci. "Proběhlo dvacet pět let, učitelé a lékaři zůstali na prvních místech a poslanci se propadali níž a níž, až v několika posledních letech zaujímají předposlední místo za uklízečkou," podotkl s tím, že nikdo není rád, když vážnost jeho profese klesá.

"Prestiž politikům můžeme vrátit tím, že se překoná bariéra mezi politiky a občany a občané budou více vtaženi do rozhodování," řekl. "Potřebujeme legislativní opatření, abychom tuto bariéru zmínili," dodal Zeman a vypočítával, proč má smysl, aby referendum skutečně bylo možné pořádat.

Prezident se přimlouval za přímou demokracii a prohlásil, že je pro přímou volbu hejtmanů a starostů. "Vůbec se nedomnívám, že by přímá demokracie byla nižší formou vůle občanů," sdělil poslancům a jako příklad jmenoval Švýcarsko.

Zároveň se Zeman přimlouval za povinnou účast lidí ve volbách. "Povinná účast byla také za Masarykovy první republiky," uvedl.  "Nepodceňujme občany a jejich zdravý rozum, přibližme občany politikům a nás ke Švýcarsku," podotkl.

Hlasování jen o něčem

Poslanci opoziční TOP 09 předem avizovali, že při prezidentově projevu opustí sál. Chtějí tak protestovat jak proti návrhu zákona, tak proti Zemanovým výrokům k domácí i zahraniční politice.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Občané budou v referendu moci rozhodnout o záležitosti domácí a zahraniční politiky. "Například o elektronické evidenci tržeb nebo zákazu kouření v restauracích," dodal Dienstbier. Referendum by se naopak nemohlo týkat například základních práv a svobod, rozpočtu, daní nebo mezinárodních závazků. Stejně tak by nebylo možné zasahovat do trestního řízení nebo všelidovým hlasováním jmenovat či odvolávat prezidenta či členy vlády.

O vypsání celostátního referenda by muselo požádat peticí nejméně čtvrt milionu lidí s volebním právem. Vláda do 90 dnů rozhodne, zda byly splněny všechny podmínky, a samotné referendum vyhlásí prezident. V případě pochybností posoudí přípustnost otázek nebo způsob vyhlášení referenda Ústavní soud.

Hlasování spolu s volbami

"Úspoře nákladů napomůže pravidlo, že pokud by se konaly nějaké volby do šesti měsíců od vyhlášení referenda, proběhlo by referendum s nimi," dodal Dienstbier. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně nebo záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. 

Výsledek referenda je závazný pro vládu, která musí poté navrhnout příslušný zákon. Parlament ovšem nebude mít povinnost zákon přijmout - pouze nesmí přijmout normu, která by byla s referendem v rozporu. To je jeden z důvodů, proč zákon nepodpoří opoziční TOP 09. "Je to jen taková hra na referendum, když je to pro vládu závazné, ale pro parlament nikoliv," uvedl poslanec Martin Plíšek z TOP 09.

Jde podle něj pouze o drahý průzkum veřejného mínění pro vládu. "Nelze přinutit parlament, aby aktivně nějaký zákon schválil," vysvětloval autor návrhu Dienstbier.