Rozpočet armády by měl meziročně stoupat o 4,5 miliardy korun. Jde o výhled, který by měl odpovídat potřebám a schopnosti uskutečnit plánované investice. Po sobotním jednání to expertnímu týmu prezidenta Miloše Zemana řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Loni ministerstvo obrany hospodařilo se 49 miliardami korun.

Podle ministra plánovaný rozpočet dává solidní prostor pro rozvoj a pro to, aby se modernizovala armáda. "Není něco, co bychom nutně potřebovali a na co nemáme peníze," uvedl Stropnický.

Výše meziročního růstu v příštím roce zhruba o 4,5 miliardy korun podle něj odpovídá tomu, na co zvládne ministerstvo vypsat tendry a peníze proinvestovat.

"Vítám některé změny zákona o veřejných zakázkách, protože tam už není jediné kritérium nejnižší ceny," řekl. Poukázal i na další změny zákona, například černé listiny uchazečů nebo postup v případě přihlášení jediného uchazeče o zakázku.

Armáda plánuje do roku 2029 koupit pro sedmou obrněnou brigádu asi 200 bojových vozidel pěchoty. První kusy by vojáci mohli dostat v roce 2019. Dalším velkým nákupem v příštích letech bude pořízení 49 děl, osmi mobilních 3D radiolokátorů nebo 12 víceúčelových vrtulníků.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Česko se vstupem do NATO zavázalo k vyčlenění dvou procent HDP pro potřeby obrany, v současné době se ale rozpočet ministerstva obrany pohybuje kolem jednoho procenta. Vládní koalice se dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. V takovém případě koncepce předpokládá, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun.

V roce 2015 bylo z konečného rozpočtu ministerstva obrany 48,96 miliardy korun vyčerpáno 47,34 miliardy. Ministerstvo loni hospodařilo se schváleným rozpočtem 44,4 miliardy, zbylé téměř tři miliardy podle úřadu tvořily nespotřebované výdaje z roku 2014, mimorozpočtové zdroje a platby z EU a NATO.