Soudy, ministerstva, Česká národní banka nebo Akademie věd. Když se čeští vysokoškoláci rozhodují, kam nastoupit po škole do zaměstnání, jsou právě státní instituce a tuzemské firmy velmi silným lákadlem. Například budoucí čeští právníci - nyní studenti vysokých škol - chtějí mnohem víc pracovat u soudů, tedy pro stát, než pro prestižní mezinárodní advokátní kanceláře. Právě soudy jsou pro ně nejatraktivnějším zaměstnavatelem vůbec. Volbou číslo dvě jsou pro ně státní zastupitelství nebo práce na ministerstvu, tedy opět ve státních službách.

A stejné je to s vysokoškoláky, kteří studují například geologii, chemii, matematiku a další přírodní vědy. Ti by ze všeho nejraději po škole zamířili do Akademie věd, tedy opět do státní instituce. 

Více než 14 tisíc českých studentů vysokých škol a univerzit se zúčastnilo průzkumu, který v únoru dokončila švédská společnost Universum a česká mediální skupina Studenta Media a jehož výsledky HN exkluzivně přinášejí.

Jednou z hlavních otázek bylo, kam by studenti nejraději hned po škole nastoupili do zaměstnání, a právě státní instituce a české firmy si vedly velmi dobře.

"Práce pro stát nabízí jistotu, stabilitu a sladění osobního a pracovního života, což je pro české studenty nejdůležitější kariérní cíl. Je však otázka, jak dlouho plánují v těchto institucích zůstat.

Pro soukromé zaměstnavatele je to zpráva, že i státní správa představuje docela silného konkurenta při náboru studentů," říká Tomáš Rašner, ředitel Studenta Media a manažer společnosti Universum pro Česko.

Ze soukromých firem si velmi dobře vede americký Google, který obsadil první příčku jako nejžádanější zaměstnavatel pro studenty byznysu a IT.

"Zájem mladých lidí o Google je výsledkem dlouhodobého a promyšleného šíření dobré pověsti o firmě. Už samotný vznik tohoto technologického gigantu dává značce zajímavý příběh. Velkou výhodou Googlu je i to, že jeho produkt zná každý počítačově gramotný člověk," vysvětluje konzultant pro budování jména značky Tomáš Menšík.

"Navíc, všem je také jasné, že pokud někdo dostane práci v Googlu, musel projít hodně drsným výběrovým řízením, měl velkou konkurenci a je prostě nejlepší z nejlepších. A i to z Googlu dělá legendu," dodává Menšík.

Z výsledků vyplývá hlavní trend: mladí Češi-vysokoškoláci jsou při výběru svého budoucího zaměstnavatele konzervativní a do velké míry patrioti. Vedle zmíněných státních institucí upřednostňují české značky.

Pro studenty technických oborů je nejžádanějším zaměstnavatelem Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka předstihla i německý Siemens nebo americký Honeywell.

Pro studenty byznysu je hned po Googlu zaměstnavatelem snů Česká národní banka, pátý nejžádanější je Český Aeroholding, dále Česká televize a následuje ministerstvo zahraničních věcí.

"České firmy obecně tuzemští studenti spojují s přátelským pracovním prostředím, proto mají takový úspěch. České značky silně konkurují zahraničním firmám působícím v tuzemsku, se kterými si studenti již tolik nespojují příjemné prostředí v práci," podotýká Rašner.

Výzkum se studentů ptal nejen na to, ve které firmě by chtěli pracovat, ale zkoumal také důvody, podle čeho se o svém budoucím zaměstnavateli rozhodují.

Z odpovědí vychází, že spíš než o vysoké cifry na výplatní pásce jde mladým lidem o to, aby se v pracovním kolektivu cítili dobře, aby měli přátelské pracovní prostředí. To je pro studenty všech zkoumaných oborů (byznys, technické obory, IT obory, přírodní vědy a právo) nejdůležitějším kritériem.

"Právě státní správa představuje pro mladou generaci zajímavou alternativu. Pro mladé klesá význam platu a více se soustřeďují na rovnováhu mezi prací a volným časem, s níž je státní správa spojována," říká Tomáš Rašner. 

Další důležitý argument pro mladou generaci je také kreativní pracovní prostředí a profesionální školení a rozvoj.

Co se týká profesních cílů, je pro české vysokoškoláky nejdůležitější takzvaný work-life balance, tedy dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Druhý nejvýraznější cíl je pro ně pocit, že slouží dobré věci, tedy že dělají práci, která je prospěšná pro společnost. Toto kritérium je pro Čechy důležitější než pro jakýkoli jiný národ, kde výzkum probíhal.

Tabulka se po kliknutí zvětší.