Poslanecká sněmovna musí doplatit 280 tisíc korun z poslaneckých náhrad bývalému poslanci Davidu Rathovi za dobu, kdy byl ve vazbě po svém obvinění z korupce. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, který potvrdil verdikt nižší instance z loňského listopadu, proti němuž se dolní komora parlamentu odvolala. Rozsudek je nyní pravomocný.
"Zákon neupravuje odnětí náhrad, pokud je poslanec ve vazbě," odůvodnil verdikt soudce René Fischer s poukazem na zákon o platech ústavních činitelů.
"Jedná se o zákon, který nemůže obsahovat všechny nuance běžného života," reagovala právní zástupkyně sněmovny Jana Bendová. Podle ní náhrady nemůžou být součást platu. Vyplývá to údajně ze zákona o platech ústavních činitelů, kde jednotlivé paragrafy přesně oddělují, co je plat a co náhrady na výkon funkce a reprezentaci. "Ty náhrady nemohl objektivně čerpat," zopakovala stanovisko sněmovny s tím, že dolní komora se pravděpodobně v této kauza dovolá. "V této věci neexistuje judikatura, Nejvyšší soud o takové věci dosud nerozhodoval," poukázala.
Soudce Fischer ale odkázal na případ soudce, který byl na nucené dovolené, a Nejvyšší soud řekl, že měl na náhrady právo.
Rath se obrátil na soud poté, co mu sněmovna uvedené náhrady odmítla vyplatit s poukazem, že ve vězení by je nemohl čerpat.
V první instanci loni v listopadu mu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Jana Jurečková dala za pravdu a řekla, že zákon vůbec nepamatuje na situaci, kdy by se zákonodárce ocitl ve vazbě. A že to nejsou klasické náhrady, které je nutno vyúčtovat, ale automatická součást platu. A proto ani není možné mluvit o tom, že jejich pobírání i v době, kdy byl ve vazbě a nemohl je vlastně využít, je v rozporu s dobrými mravy.
"Není v rozporu s dobrými mravy, pokud se žalobce (Rath) domáhá vyplacení víceúčelové paušální náhrady, která mu podle zákona za rozhodné období náleží, neboť se domáhá nároku, který mu zákon přiznává, a jeho uplatněním nesleduje záměr poškodit žalovanou (sněmovnu). Nejde tedy o zneužití práva," uvedla ve verdiktu soudkyně.
Policie zatkla Ratha, který mezitím dostal nepravomocně osm a půl roku vězení za korupci, v květnu 2012 se sedmi miliony korun v krabici od vína. Více než rok – až do konce července 2013 – pak strávil ve vazbě. Ve sněmovně mu sice běžel plný plat (za uvedenou dobu tak dostal takřka milion korun) a dostával nadále příspěvek na kancelář či asistenty, ale vedení sněmovny mu odmítlo proplácet náhrady na reprezentaci: na dopravu, stravné při služebních cestách či ošatné.
Tužkovné ano, ošatné ne
"V době, kdy byl ve vazbě, jsme mu hradili kromě platu i prokázané výdaje na odborné a administrativní práce, kancelář, asistenty, a dokonce i tužkovné. Ale jsme správci rozpočtové kapitoly a nemůžeme platit, co není možné čerpat," uvedla u prvoinstančního soudu vedoucí sekretariátu sněmovny Ljuba Čechová.
"Že nereprezentoval? Naopak reprezentoval, a to za velmi obtížných podmínek. Neměl k dispozici aparát, počítač, ale přesto pracoval a byl v tom období nejaktivnější ze všech poslanců. Žádný jiný nepředložil tolik zákonů. Navíc jsou zpracovány ve velmi dobré kvalitě, včetně důvodových zpráv, což ve vazbě bylo opět velmi náročné – opět musel vše ručně dávat dohromady," reagoval tehdy Rathův advokát Adam Černý a začal vypočítávat zákony, včetně novelizace ústavy, které prý Rath ve vazbě připravil.
"Aby mu běžely výdaje na reprezentaci, dopravu a stravné při tuzemských cestách, zatímco seděl ve vězení, to snad nemůže myslet žalobce vážně," uvedl tehdy před soudem advokát Marek Nespala, který sněmovnu zastupoval.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
A soudkyně Jurečková dala Rathovi za pravdu. "I když se nesmí ztrácet ze zřetele smysl zákona, nesmí se překračovat, co je v něm výslovně uvedeno," řekla. Podle ní je totiž v zákoně jednoznačně uvedeno, že náhrady se vyplácí automaticky.
"Zákon nepředpokládá, že tyto nároky by měly být nějak vyúčtovány, dokládány, tato náhrada se poskytuje jako paušální," vysvětlila s tím, že rozhodně nelze říct, že by nevykonával svoji funkci, na kterou jsou náhrady vázány. "Ta základní činnost zákonodárce – tvorba zákonů a komunikace s voliči – mu zůstala," poukázala.
Sám Rath nyní čeká, jak dopadne jeho korupční kauza. Již při vyhlášení prvoinstančního rozsudku se odvolal. Odvolání podal i žalobce Petr Jirát. Chce totiž pro Ratha přísnější majetkový trest – zatímco s délkou vězení osm a půl roku souhlasí, požaduje, aby mu propadl veškerý majetek. Prvoinstanční soud totiž Rathovi nechal propadnout jen část majetku zhruba za dvacet milionů korun. Případ dostal na stůl senát soudce Pavla Zelenky. Kdy nařídí jednání, ale zatím neřekl.
