Loni se na gymnázium z páté třídy hlásilo 22 tisíc dětí, jen osm tisíc jich nakonec uspělo. Zatímco dříve byla osmiletá gymnázia výsadou úzké skupinky nejschopnějších dětí, v posledních letech se zejména v Praze, kde je zájem o ně nejvyšší, hlásí z páté třídy na gymnázium i půlka třídy.

"V některých školách to tak je, u nás se hlásí čtyři žáci," uvádí Alena K. z Kolína, jejíž syn přijímací zkoušky na gymnázium také dělá.

Motivace přihlásit dítě na gymnázium dnes u rodičů často nebývá jen otázka, zda je potomek nadprůměrně inteligentní, ale také jestli mu něco neuteče, když tam nepůjde, nebo zda nezůstane ve třídě sám s těmi nejhoršími, když ostatní odejdou. Tématu víceletých gymnázií se věnují i úterní Hospodářské noviny.

Nejzdatnějších matematiků se na gymnázium nedostala ani polovina

Odbornice na vzdělávací politiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Jana Straková pracuje na šestiletém projektu Close, který má podrobně zmapovat fungování a vliv víceletých gymnázií v Česku. Projekt končí až za dva roky, ale dílčí výsledky už jsou k dispozici.

"Ze vzorku asi čtyř tisíc dětí se jich 442 dostalo na víceleté gymnázium. Když jsme žáky seřadili podle výsledků v matematickém testu ze čtvrté třídy, z prvních 442 umístěných se pouze 204 žáků hlásilo na víceleté gymnázium a pouze 169 z nich bylo přijato. Tedy z našich 'nejzdatnějších' matematiků se na víceleté gymnázium nedostala ani polovina," uvádí Straková.

Straková odkazuje na studie, které ukazují, že se na nich vzdělávají spíše privilegované děti vzdělaných rodičů, jejichž dobré výsledky jsou dané kvalitnější péčí na gymnáziu, ne jen jejich nadáním. A děti skutečně nadané s ne tak informovanými rodiči zůstávají na základních školách.

"Česká společnost si musí ujasnit, zda opravdu preferuje současný model, ve kterém se dětem ze vzdělaných a motivovaných rodin dostává kvalitnějšího vzdělávání než dětem z rodin, které výběrové vzdělání pro své děti nejsou schopny zajistit," uvádí. 

Co s dětmi, které neuspějí?

Při rozhodování, zda dítě na gymnázium přihlásit, by rodiče měli vzít v úvahu i otázky, jestli dítě zvládne přípravu a stres při přijímacích zkouškách a zda bude stíhat mnohdy náročnou výuku a nezkrátí si tím zbytečně dětství.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Téměř v každé třídě je někdo, kdo se na gymnázium dostal, a příliš tam nepatří. Učivo nezvládá, trápí se. Je pak otázka, jak se k tomu rodiče postaví. Někdy je lepší nechat dítě si zvyknout, někdy vzít ho zpátky na základní školu. "To může být pro některé rodiče těžké, pokud k tomu přistupují z pohledu, co tomu řeknou sousedi. Ale těžké je to zejména pro děti, které to často vnímají jako selhání," míní Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelů gymnázií ČR.

Ze studie projektu Close vyplynulo, že pro 85 procent dětí je úspěch v přijímacích zkouškách hodně důležitý. Jestli se jim podaří zkoušky udělat, přičítají především svým schopnostem.