Dvouleté děti vyžadují úplně jinou péči než děti tříleté a školky by neměly mít povinnost je přijímat, hádali se někteří senátoři. "Dvouleté děti chtějí maminku a tatínka, ne do školky," řekl v diskusi na plénu senátor ČSSD Petr Vícha. Senátoři se navíc obávali, že školky nejsou připravené na příjímání dvouletých dětí a neměly by tuto povinnost mít.
Řada senátorů například z řad ODS kritizovala fakt, že stát chce "odebírat" rodičům dvouleté děti. Nakonec ale zvítězila uklidňující slova ministryně školství Kateřiny Valachové, že se jedná pouze o možnost, ne povinnost. Kdo by ji nechtěl využít, nemusí.
"Už dnes máme ve školkách čtyřicet tisíc dvouletých dětí. Dodatečné nároky na přizpůsobení školek i pro mladší děti nejsou finančně tak náročné, abychom je nezvládli," uvedla k tomu ministryně.
Povinné přijímací zkoušky i maturita z matematiky
Velká debata probíhala i o zavedení povinného roku ve škole pro pětileté děti. Podle řady senátorů je to pro rodiče příliš obtěžující. "Mám s tím trochu problém. Rodiče by si měli svobodně rozhodnout, zda dají své dítě do školky, nebo ne," uvedla senátorka za hnutí ANO Zuzana Baudyšová.
Senátoři se ale nakonec rozhodli respektovat změny, které schválila Poslanecká sněmovna. Bez výhrad senátoři schválili povinné přijímací zkoušky na všechny střední školy s maturitou a následnou povinnou maturitu z matematiky, jež by měla začít od jara 2021.
Novela školského zákona také zařazuje lesní školky do oficiální sítě školek. Nově tak budou mít nárok na financování od ministerstva školství a budou se v nich moct vzdělávat děti i v rámci povinného posledního předškolního vzdělávání.
Odklad inkluzivní novely neprošel
Senátoři ze školského výboru se na poslední chvíli pokusili zvrátit platnost inkluzivní novely, která má podpořit začleňování dětí s postižením či speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd. Díky ní mají dostat tito žáci podporu ve formě speciálních pomůcek či asistenta i na běžné základní škole. Platit má od letošního září, senátoři ji chtěli odložit o rok.
Pozměňovací návrh podal senátor Václav Homolka (KSČM). Tvrdí, že školy na změny nejsou připravené, nevědí, co je od září čeká, a proto bude lepší, když dostanou více času. "Pokud dáme rodičům zákonný nárok na podporu, budou ho vyžadovat. Ředitelé škol ale zatím nevědí, jestli dostanou finance, a pokud ano, kde seženou kvalifikované asistenty, protože těch je nedostatek," zdůvodňuje návrh pro odklad. Jeho návrh podpořili také senátoři za ODS.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Podle senátora za ČSSD Františka Berky ale odklad inkluzivních změn není namístě. "Školy by nedostaly peníze na podpůrná opatření, nedosáhly by ani na peníze z evropských fondů," prohlásil. Upozornil na to, že změny budou nabíhat postupně, ministryně určila dvouleté přechodné období, takže bude prostor na to, případné problémy opravit.
"U zápisů se ukázalo, že žádný větší počet dětí s postižením do běžných škol nemíří. Děti, které mají speciální potřeby a v běžných školách už jsou, od 1. září nezmizí. Změna by nepomohla ani jim, ani rodičům, ani učitelům. Pomohla by možná těm, kteří ve školství deset let nedělali nic a po regionálních volbách nebudou dělat zase nic," řekla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová.
