Za přítomnost otce při porodu mohou nemocnice chtít zaplatit jen přiměřené a doložené náklady za nadstandardní služby, které s ní mají.

Těmi ale nejsou základní zdravotnické potřeby jako rouška, dezinfekce nebo návleky na boty. Rozhodl o tom Ústavní soud, který tak částečně vyhověl stížnosti muže z Chomutova.

Nemůže jít o formu zisku nebo odměny, zdůraznil. Nelze ani vybírat poplatek za samotnou přítomnost, na niž má rodička nárok přímo ze zákona.

Jestliže otec nezaplatí předem, nemůže přijít o právo na přítomnost u porodu, zdůraznil navíc Ústavní soud. Totéž se týká i duly nebo dalších osob.

Konkrétní spor se týkal otce, který musel v říjnu 2011 platit v Nemocnici Chomutov 500 korun.

Muž se obrátil na Okresní soud v Ústí nad Labem, dosáhl ale jen snížení částky na 400 korun. Podle soudců totiž nemocnice nesmí vybírat poplatek za samotnou přítomnost u porodu – šlo o položku ve výši 100 korun, kterou označila jako "přiměřený zisk". Soudci ale uznali právo nemocnice na úhradu skutečných zvýšených nákladů, v konkrétním případě 250 korun za "instruktáž osoby doprovázející rodičku" a 150 korun za jednorázový oblek a přezutí.

Ústavní soud ale nyní uvedl, že právo na přítomnost u porodu nelze podmínit úhradou běžných výdajů na provoz zdravotnického zařízení, mezi něž patří i náklady na jednorázový oděv a přezutí. "Ve zbývající částce, představující náklady na instruktáž, pak okresní soud ani nezkoumal, jaký byl její časový rozsah, co bylo jejím obsahem, nakolik byla potřebná či vyžádaná a zda byla skutečně poskytnuta," uvedl Ústavní soud.

Nemocnice mohou chtít platby jen za služby poskytované nad rámec povinností podle zákona, pokud o ně otec či jiná osoba výslovně projevili zájem. "Pouze ohledně specifických služeb či úkonů, které z povahy věci musí být poskytnuty, lze potom požadovat úhradu, ovšem výše platby musí být alespoň rámcově přiměřená a nesmí být v diametrálním nepoměru k pořizovací ceně, potřebnému rozsahu a skutečně poskytnutým úkonům," uvedl Ústavní soud.

Na přiměřené paušalizaci plateb podle něj není nic protiústavního, platby se ovšem musí pohybovat v mezích alespoň rámcově přiměřené náhrady. Paušalizace především nesmí být prostředkem k zastřenému vytváření zisku, nahrazování příjmů ze systému veřejného zdravotního pojištění či odrazování jiných osob od přítomnosti u porodu.

Polovičaté rozhodnutí

Podle ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause je to polovičaté rozhodnutí. "Teď nás čekají nekonečné debaty o tom, co jsou přiměřené náklady a co je nadstandard. Nevím, proč si nemůžeme účtovat peníze za praní prádla, které se prokazatelně musí vyprat. To je, jako kdyby od nás chtěli, abychom podávali jídlo v bufetu zdarma," komentoval Kraus rozsudek.

Ve stížnosti k Ústavnímu soudu mužův advokát zdůrazňoval, že ústava garantuje ochranu rodinného života. Přítomnost u porodu potomka otec považuje za projev ústavně zaručeného práva na rodinný život, jehož výkon nelze nijak zpoplatnit; konkrétní výši údajných nákladů navíc nemocnice nijak neprokázala. Bez předchozího zaplacení přitom nemocnice otce k porodu vůbec nepustí.

Podobný případ řešil i Okresní soud v Mělníku – jednalo se o dva poplatky ve výši 600 korun vybírané neratovickou nemocnicí. Rodička měla dokonce platit za přítomnost duly, přestože dorazila až 45 minut po porodu, a šlo tak spíše o návštěvu. Soud spočítal, že skutečné náklady dosáhly jen 200 korun, nicméně nařídil nemocnici vrátit celou částku, tedy 1200 korun.

V obou případech šlo o relativně nízké částky – a v těchto takzvaných bagatelních sporech není možné odvolání. I proto má nynější rozhodnutí Ústavního soudu dát "návod" pro další podobné případy.

Nemocnice Neratovice přitom poplatek vybírá stále. Potvrzuje to Cecílie Pertlová, která rodila v únoru a za otce platila 600 korun. "Nepřijde mi to opodstatněné. Otec u porodu nijak nepřekáží, nikdo se mu nevěnuje. Naopak, ještě sám pomáhal. Ještě absurdnější mi přijde poplatek za dulu u porodu. Ta v podstatě nahrazuje asistentku," míní novopečená matka.

Kdo určí, jaké jsou skutečné náklady?

Vybírání poplatku je protiústavní také podle ombudsmanky Anny Šabatové. Uznává sice, že nemocnice mohou vybírat peníze za skutečně zvýšené náklady, nepochopitelný je ale podle ní obrovský rozdíl u stejných položek – například chomutovská nemocnice chtěla za hygienický oděv 150 korun, zatímco brněnská jen 12,25 koruny.

Ve Fakultní nemocnici Brno přesto vyjde otec u porodu na 500 korun, dula dokonce na 1500. "My máme na webových stránkách náklady přesně rozepsány. Nemáme z toho žádný zisk. Ale to by ekonomové museli kontrolovat, za kolik se má vyprat kilo prádla nebo kolik má stát jednorázový oblek. Zatím to má každá nemocnice jinak," upozorňuje ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus na problémy, které mohou při posuzování výše poplatku vzniknout.

Ombudsmanka zpochybňuje i údajné náklady na školení zdravotníků, protože komunikace s rodičkou i jejím doprovodem by měla být základem jejich vzdělání.

Zdůrazňuje navíc, že například návštěvy pacientů na oddělení JIP nebo ARO dostávají hygienický oděv bezplatně.

"Zákon o zdravotních službách zakládá právo pacienta na přítomnost osoby jemu blízké nebo osoby jím určené při poskytování zdravotních služeb, nenaruší-li taková přítomnost jejich poskytnutí. Strpění přítomnosti je plněním právní povinnosti, nikoliv službou pacientům či třetím osobám, za niž by poskytovatel zdravotních služeb mohl žádat smluvní cenu," říká Šabatová. Připomíná, že případ posuzovaný Ústavním soudem se stal ještě před účinností zákona o zdravotních službách.

Nemocnice už poplatek ruší dobrovolně

Některé nemocnice ale už pod tlakem veřejnosti poplatky ruší. Například Fakultní nemocnice Plzeň přestala vybírat 500 korun za přítomnost otce letos na konci února. "Mladé páry chtějí být v okamžiku zrození svého potomka spolu a společně si užít tak výjimečný okamžik bez toho, aby lidé zvažovali výši poplatku vůči své finanční situaci," říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Zdeněk Novotný.

Ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek považuje přítomnost otce u porodu za standardní záležitost.

Místopředseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák ale nevidí důvod, proč by měl jakýkoliv soud rozporovat vybírání poplatků za něco, co není hrazeno z veřejného pojištění. "Ten pán to určitě dopředu věděl. Kdyby chtěl jinou porodnici, kde účast otce u porodu nezpoplatňují, mohl si vybrat jinou," míní Dvořák.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Pokud je podle něj finanční situace některých nemocnic tak dobrá, že to mohou dávat rodičům jako bonus, tak je to v pořádku, ale nelze to vyčítat managementu nemocnice, kde nemají peněz nazbyt.

"Přítomnost otce u porodu v každém případě přináší zdravotnickému zařízení náklady navíc. Je to individuální, ale otec musí být oblečený v něčem sterilním, možná jednorázovém, má přezůvky, používá dezinfekci.

Někdo se mu musí věnovat, nestojí tam jen jako pozorovatel, který může cokoliv," vysvětluje Dvořák.

Poplatek za přítomnost otce nebo příbuzného u porodu si neúčtují v řadě zemí, jako je Velká Británie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Německo, Norsko, Rakousko či Švédsko. "Tam se zase platí spousta jiných poplatků, které se v České republice nevybírají," hájí se Dvořák.