Světové ceny ropy v pondělí klesly a ztratily počáteční zisky, jimiž reagovaly na pokračující obří požár v kanadské provincii Alberta. Během dne převládla opatrnost a obavy z růstu saúdské těžby po jmenování nového ministra energetiky.

Požár v Kanadě ale může mít v dalších dnech na trh vliv, i když se zdá, že se díky úsilí hasičů a počasí začíná dostávat pod kontrolu. Provincie Alberta je jednou z klíčových těžebních oblastí světa. Kvůli rozsáhlým lesním požárům omezila těžbu z ropných písků zhruba o milion barelů denně. To odpovídá více než pětině celkové kanadské produkce, jež činí kolem 4,5 milionu barelů denně. Země je přitom čtvrtým největším producentem ropy na světě.

Barel severomořského Brentu, jehož cena je určující pro převážnou část globálního trhu, kvůli požáru podražil v pondělí v jednom okamžiku až o 2,5 procenta, cena lehké texaské ropy stoupala skoro o tři procenta. Večer našeho času ale už byly v minusu − Brent se po poklesu o 3,5 procenta prodával za 43,70 dolaru.

4,5 milionu

barelů denně je kanadská produkce ropy. Kvůli rozsáhlým požárům v provincii Alberta je nyní nižší zhruba o jeden milion barelů.

"Trh je nadále zaplaven ropou, protože rostoucí produkce na Blízkém východě více než vyrovnává klesající těžbu z amerických břidlic i různé dočasné výpadky," řekl agentuře Reuters Norbert Rücker, který šéfuje komoditnímu výzkumu v bance Julius Baer.

Výpadek až v řádu měsíců

Společnosti jako Royal Dutch Shell, Suncor Energy či Syncrude musely kvůli požáru v Albertě zcela přerušit těžbu. V současné době nejsou schopny plnit své závazky vůči odběratelům v Kanadě ani v USA.

Momentálně není možné říci, jaký konečný dopad na produkci bude obrovský požár mít, cituje z komentáře japonského bankovního domu Nomura list Financial Times. Podle banky Morgan Stanley může trvat několik měsíců, než bude Kanada schopna svoji těžbu obnovit na předchozí úroveň.

Cena ropy přitom stoupala už během uplynulých týdnů pod vlivem zpráv o pokračujícím poklesu těžby nejen v USA, ale také v Latinské Americe či Nigérii. Kromě toho ropu nyní v rekordním množství nakupuje Čína, aby doplnila své zásoby. Barel je nyní ve srovnání s lednovým minimem kolem 30 dolarů více než o polovinu dražší.

Nových nalezišť je nejméně za 61 let

Na trh také v pondělí dorazilo varování poradenské společnosti IHS. Podle její studie geologové loni objevili nová naleziště tekutých paliv o objemu 2,8 miliardy barelů, nejméně od roku 1954. Důvodem je to, že společnosti, jimž kvůli nízké ceně ropy klesly příjmy, omezily výdaje na průzkumné práce. Pokud by tento trend pokračoval, mohl by podle analytiků na světovém trhu v budoucnu vzniknout nedostatek ropy. Nově nalezené zásoby se navíc většinou nacházely na moři ve velkých hloubkách. V průměru trvá sedm let, než je možné z takových ropných polí zahájit těžbu. Menší úspěšnost v průzkumu naznačuje, že dodávky by od příštího desetiletí nemusely stačit.

Méně nových objevů podle další poradenské společnosti Wood Mackenzie neznamená, že světu nyní ropa dochází. V uplynulých letech stála za nárůstem těžby většinou stávající ropná pole, a nikoliv nová ložiska. Pokud se ale tempo objevů nových ložisek nezlepší, bude do roku 2035 ve světových dodávkách schodek zhruba 4,5 milionu barelů denně. To by mohlo znamenat vyšší ceny a větší závislost na pevninských polích, kde je objem zásob již znám.