Jana má po unikátní transplantaci šanci porodit vlastní dítě díky děloze, ve které ji před třiceti lety nosila její matka. V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) lékaři v poslední dubnový den provedli vůbec první transplantaci dělohy v Česku. Celosvětově šlo teprve o jedenáctou transplantaci dělohy od žijící dárkyně. Česko je šestou zemí v řadě, kde lékaři tuto transplantaci provedli.

Operace, na které se podíleli lékaři z IKEM a pražského Motola, je nadějí pro ženy, které se bez dělohy už narodily nebo o ni kvůli zdravotním problémům přišly, případně mají dělohu neumožňující donosit dítě. Transplantací odstartovala první klinická studie na světě, která celkem dvaceti ženám transplantuje dělohu od žijících i zemřelých dárkyň.

"Pro mě je to super možnost, že konečně se svým mužem budu moct mít vlastní miminko," řekla Jana, která se v 16 letech dozvěděla, že se narodila bez dělohy. Když se naskytla možnost zapojit se do studie, Jana ani její matka Marta neváhaly. "Věděla jsem hned, že do toho jdeme," řekla třiapadesátiletá Marta, která šla už šest dní po operaci domů. Její dcera po deseti.

"Ve světle zkušeností s ostatními transplantacemi, včetně malých dětí, mohu konstatovat, že transplantace dělohy je technicky velmi složitá. Děloha má velmi malé, předchozími porody změněné cévy. Hovoříme o tepnách průměru jednoho milimetru a žilách maximálně dva- až třikrát větších," popsal přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk s tím, že celý zákrok trval s krátkými přestávkami 16 hodin.

U operace byli také švédští lékaři, kteří se podíleli na první světové studii, během níž transplantovali dělohu devíti ženám. Dvě dělohy časem lékaři museli odstranit. Ze sedmi zbývajících pacientek jich ale už pět porodilo zdravé děti.

Švédští lékaři ale pracovali pouze s orgány od žijících dárkyň. V IKEM by polovině z dvacítky žen chtěli transplantovat orgán od zemřelých dárkyň. Do studie je zatím včetně Jany vybráno jen prvních deset žen. Další se tak mohou ještě přihlásit.

Jana se teď v domácím léčení zotavuje po operaci a brzy se začne připravovat na otěhotnění. "Budeme kontrolovat postup hojení, prokrvení dělohy a také léky na potlačení imunity. Část léků postupně vysadíme tak, abychom mohli za devět až dvanáct měsíců přistoupit k umělému oplodnění," vysvětlil zastupující přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky v Motole Roman Chmela.

Přednosta Froněk zdůraznil, že se transplantovaná děloha po jednom až dvou úspěšných porodech opět odstraní, aby pacientka nemusela doživotně brát léky na potlačení imunitních reakcí. "To znamená, že je to dočasná transplantace ke splnění přání," dodal Froněk.